Kniha Jaro je součástí řady knih o lidových tradicích v naší zemi. Vysvětluje původ jednotlivých svátků, jejich časové zařazení, popis, pověry, legendy, pranostiky, lidové zvyky a tradice tohoto období.
Paul Virilio v Estetice mizení zkoumá fenomény, které narušují účinek reality a otřásají naším vnímáním. Ukazuje, že skutečnost není cosi pevného a celistvého, že naše vědomí a smyslovou zkušenost determinují technologie.
Kniha je cenným příspěvkem k hlubšímu poznání sociálních, kulturních a intelektuálních dějin Hradce Králové. Důraz na téma osobních vzpomínek a memoárů zároveň odpovídá na podněty v současnosti intenzivně rozvíjeného oboru studia paměti.
Na více než dvou stovkách příkladů a kauz kniha dokumentuje neutěšený stav právního prostředí v České republice dvacet let po listopadu 1989: zločiny policistů a policejní mafie; policejní mlátičky a vrazi v uniformách; Krejčíř, Pitr, Mrázek, Železný...
Ke klasickým pohádkovým motivům se v řeckých pohádkách přidávají ozvěny Orientu, antické mytologie, středověké literatury a odráží se v nich také dlouhá řecká historie.
V knížce najdeme základní pravidla společenského chování pro malé i velké čtenáře. Komu kdy dát přednost, koho pozdravit první, jak se představovat, jak správně koho oslovovat, kdy komu nabídnout tykání, jak psát správně dopis a mnoho dalších pravidel.
Kniha mapuje počátky oboru až po současnost. Vytyčuje pojem cultural theory a jeho pojetí – jde vlastně o kulturální sociologii, která se zabývá sociologickými kořeny kulturálních studií a vlivy kulturálních studií na sociologii.
Kniha je netradiční učebnicí, v níž se autoři věnují různým stránkám všedního života, dilematům a volbám, s nimiž se vyrovnáváme, přičemž nemáme ani čas, ani příležitost je do hloubky promyslet.
Kniha dokládá, že globální provázanost ekonomiky a dalších oblastí našeho života vyžaduje zvýšení odpovědnosti vůči chudým nejen v České republice a na dalších místech Evropy, ale na celém světě. Chudobu je třeba chápat jako porušování lidských práv.
Předkládaná práce se zabývá problematikou psychogenních poruch příjmu potravy s ohledem na sociokulturní determinanty, s částečným přihlédnutím k determinantám vývojovým, osobnostním a rodinným.