Estetika mizení

(...) Paul Virilio psal svůj filozofický esej už koncem osmdesátých let, kdy internet samozřejmě ještě neexistoval (jeho vliv na společnost zkoumá hlavně v Informatické bombě). Futurologickým pojetím a pronikavostí svých úvah však předpovídá jeho důsledky, které z člověka dělají "zajatce simulace a stimulace" už v této starší knize. Estetika mizení se tak řadí k textům, které postupem času zrají a umožňují i po letech nahlédnout jejich smysl v nových souvislostech nebo srovnání s dalším vývojem. (...) Pronikavost jeho myšlení tak vystupuje v jiskření fragmentů a záblescích, v nichž se ale nikdy neztrácí soudržnost průvodní myšlenky. Má to své výhody - konečný význam a smysl si čtenář může objevit a dát do souvislostí na základě vlastní zkušenosti.