Autor gótských (Getica) a římských dějin (Romana), sepsaných kolem roku 550 n. l., stojí na pomezí mezi dvěma epochami. O jeho životních osudech není mnoho známo vyjma faktu, že se sám hrdě hlásil k příslušnosti ke germánskému kmeni Gótů.
Rozsáhlá práce, lakonicky nazvaná Svatý Ludvík, je považována za jednu z nejlepších biografií středověkých panovníků. Francouzský král je v ní nazírán jako osobnost, jež výrazným způsobem ovlivnila evropské dějiny druhé poloviny 13. století.
Původní česko-německá publikace Teutonští rytíři přináší čtenářům doposud málo známá fakta z historie jednoho z nejvýznamnějších církevních a rytířských řádů.
Práce Morawského plní za pomoci shromážděného a systematizovaného materiálu, způsobem zpracování a podáním, jako i bohatou dokumentací studované problematiky prostřednictvím textů středověkých hudebních traktátů.
Katalog dvou sbírek rukoposných zlomků v Knihovně Národního muzea, které nebyly dosud katalogizovány. Kniha volně navazuje na loni vydaný "Soupis středověkých rukopisů KNM. Doplňky ke katalogům F. M. Bartoše, J. Vašici a J. Vajse" od M. Dragouna.
Kniha přináší syntézu politických, sociálních, hospodářských a kulturních dějin českého 13. století, reflektující tradiční pohled historiků na století posledních Přemyslovců a zároveň současný stav bádání o této epoše.
Autor pozorně sleduje život a činy Vladislava II. a odmítá rozšířenou představu o slabošském králi, neopomíjí jeho dlouholetého soka Matyáše Korvína a poté krále-dítě Ludvíka, který zahynul u Moháče.
První díl Katalogu listin zahrnuje zpracování 1 005 jednotek této kritické edice veškerého bohemikálního diplomatického materiálu pro období od návratu Václava II. do Čech až do jeho české královské korunovace v roce 1297.
První moderní monografie o sjednotiteli českého státu a zakladateli pražského biskupství. Autor, známý český archeolog, podává prostřednictvím životopisu význačného českého panovníka konce 10. století obraz přelomového období českých dějin.
Monografie věnovaná jednomu z nejvýznamějších českých panovníků. Autorka přibližuje krále Václava II. jako politika, stejně tak jako aktivního podporovatele a mecenáše vzdělanosti a kultury, zakladatele klášterů a v neposlední řadě i jako člověka.
Bitva svedená 15. července 1410 u Grunvaldu byla jednou z největších rytířských střetnutí evropského středověku. Proběhla během války mezi polsko-litevskou unií, v jejímž čele stál král Vladislav II. Jagiello, a řádem německých rytířů.
Rytířské duchovní řády jsou prezentovány jako významná sdružení, jejichž činnost byla úzce provázána se světem tehdejších společenských elit, tj. šlechty a bohatého měšťanstva, a byla také zásadním způsobem podporována panovníky příslušných zemí.