Proč se musela Blanka z Valois odstěhovat z Prahy do Brna? Kvůli čemu si dceru Karla IV. Annu tak oblíbili Angličané? Opravdu zakousl pes první manželku Václava IV. Johannu Bavorskou? Byla Barbora Celská nevěrnice? Zaměřme se na osudy žen z rodu Lucemburků
V druhé půli 13. století dosáhla přemyslovská epocha již dříve zahájenými hospodářskými a sociálními změnami kulminačního bodu svého staletého vývoje. I české země přitom vcházely do styku s migračními pohyby, které měnily etnické poměry.
Soubor jedenácti studií z pera kolegů a žáků prof. PhDr. Františka Šmahela, DrSc, dr. h. c. mult., je sondou do detailu středověkého dne, který mnohdy uniká pozornosti i možnostem výzkumu.
Pokračování prvního dílu Příběhu templářů na tyto a další otázky hledá odpovědi. Kniha mapuje poslední roky existence řádu a vliv templářů na následnou historii našeho kontinentu.
Studie českých, polských a slovenských badatelů jsou věnovány právním aspektům uzavírání manželství, manželství jako politiku a sociokulturním aspektům manželského života a sexuality ve 14. a 15. století.
Příspěvky jednotlivých autorů analyzují podoby utváření kolektivní paměti a identity středověkých státních, národních a profesně či sociálně vymezených komunit v českém a polském prostředí 12.-15. století.
Obsáhlá a obrazově bohatá monografie mapuje slavnosti, ceremonie a rituály, jež našly uplatnění v prostředí Českého království v období pozdního středověku.
Kniha ruského historika Borise Nikolajeviče Florji se zabývá náboženskými vztahy ve slovanském světě bezprostředně po církevním rozkolu roku 1054. Věnuje se církevní unii Bulharska a Srbska s Římem v první třetině 13. století.
Práce reflektuje vrcholně a pozdně středověké diecézní synody slavené olomouckými biskupy anebo jejich zástupci a diecézní zákonodárství úzce spjaté s institutem synody.
Slavná francouzská medievistka Marie-Madeleine Davy (1903-1998) ve své knize Románská symbolika zkoumá úlohu symbolů v románském umění a role symboliky v životě člověka 12. století.
Kniha vyznačující se poutavou formou a poetickým jazykem hledá cestu ke kultuře a mentalitě středověku prostřednictvím mytologických a dobrodružných vyprávění, která vznikala kolem základní osy pověsti o zakleté Meluzíně a rytíři Raymondinovi.
Kniha vychází k 550.výročí mírových snah krále, který předběhl svou dobu o několik století. Autor Petr Hora-Hořejš proslul svojí řadou knih Toulky českou minulostí.
Kritická edice pramene, provázená úvodní studí a rejstříky. Kralevic Zikmund (pozdější polsko-litevský vládce Zikmund I. Starý) pobýval v letech 1498–1506 na pozvání bratra Vladislava mimo jiné též v českých zemích.
Monografie, inspirovaná v přístupu ke zkoumané skutečnosti především teorií centrálního místa a základními tezemi strukturalismu, se zabývá vztahem vrchnostenského města v raném novověku k vrchnosti na jedné a venkovskému zázemí na druhé straně.