raný novověk (1492 - 1848)

Strhující kniha australského historika, odborníka na 18. století, vypráví o osudu jedné z nejpozoruhodnějších postav té doby: alchymisty, léčitele, spiritisty, zednáře a „nesmrtelného Velkého Kopta“, Giuseppeho Balsama alias hraběte Cagliostra.

Autor ve své nejvýznamnější práci sleduje vývoj magie od jejích předkřesťanských kořenů, přes její křesťansko-pohanskou podobu v období vrcholného a pozdního středověku až po její okultistické vyústění v 15. a 16. století.

V tomto díle toulek minulostí světa budeme sledovat zejména zákruty evropské historie v 18. století a uvidíme, že se propast mezi civilizacemi na jednotlivých kontinentech dále prohloubila.

Sedmý díl "Velkých dějin zemí Koruny české" popisuje období od nástupu Habsburků na český trůn do počátku druhého českého stavovského povstání (1526-1617), jež je označováno za první století novověku.

Autor přibližuje dějiny Rakouska-Uherska až do jeho konce a prvních dnů nově vzniklých státních útvarů.

Kniha se věnuje jednomu z klíčových období britských dějin, kdy po nástupu hannoverské dynastie došlo k upevnění ústavního (konstitučního) charakteru monarchie a principů parlamentní vlády, jež se zrodily v předchozím století.

Kniha renomovaného historika v oboru dějin techniky pojednává o novém využití techniky v průmyslové revoluci a je zaměřena především na Velkou Británii v období let 1750 – 1850.

Italský historik Eugenio Garin v knize za přispění předních znalců tohoto období sestavil řadu portrétů základních lidských typů epochy velkého „rozšiřování obzorů“ Evropy.

Kniha vás bez rozpaků provede hrůznými časy, kdy starý kontinent terorizovala krutá vojska vedená šílenými vojevůdci, tisíce mužů umíraly v krvavých bitvách a masy nevinných lidí byly zabíjeny běsnícími vojáky nebo umíraly hlady.

Kniha obsahuje reprint původního popisu slavné veřejné pitvy, kterou Jan Jessenius provedl za přítomnosti více než tisíce osob v roce 1600 v Praze v Rejčkově koleji.

Tento průvodce klade důraz na všestrannou analýzu společnosti a na všední život osmanských Turků, obyvatel poslední islámské veleříše, která několik staletí znamenala pro Evropu nejen muslimské nebezpečí, ale také zosobňovala pohádkový Orient.

V jedné ze svých nejslavnějších prací anglický historik představuje lidovou kulturu raně novověké Evropy jako celek. Přitom ukazuje, že její podoby byly výrazně formovány sociálními podmínkami, v nichž vznikaly, a kolektivními představami.

Kniha představuje důkladný a zasvěcený přehled v čtenářsky atraktivní problematice čarodějnických procesů v českých zemích. Sleduje je v časovém horizontu od prvních historických zmínek až do poloviny 18. století.

Publikace významného německého autora analyzuje mnohotvárnost, rozdílnost i společné prvky migračních proudů, které v uplynulých dvou staletích zasáhly Evropu.

Přehledná, abecedně řazená příručka srozumitelně vysvětluje jednotlivé historické události, státní útvary, ale i další historické jevy. Zaměřuje se hlavně na evropské dějiny, ale přináší i základní údaje z mimoevropské historie.

Kniha dává odpověď na otázku, proč se uprostřed všeobecného optimismu po vyhrané válce nad Francií 1763 začaly uvnitř americké společnosti vršit pocity nespokojenosti do té míry, že nakonec přivedly různorodý a rozdělený národ k ozbrojené vzpouře.

Soubor portrétů francouzských panovníků 15.–19. století navazuje na soubornou práci Francouzští králové v období středověku a uvádí nás do období, kdy se Francie stala skutečnou světovou velmocí.

Tato kniha podává podrobnou zprávu o gilotině, „vynálezu“, který se stal jedním z nejproslulejších popravčích nástrojů v moderní době.

Kniha podává podrobné a historicky precizní vylíčení vývoje Francouzské revoluce od korunovace Ludvíka XVI. v roce 1775 po Robespierrovu popravu 28. července 1794.

Kniha je prvním pokusem o komplexní materiálově podložený pohled na přínos vídeňských českých osvícenců k počátkům českého národního obrození. V centru pozornosti stojí J. V. Zlobický, první profesor českého jazyka a literatury na Vídeňské univerzitě.