genealogie, heraldika, šlechta

Od Sáma k Ludvíkovi Jagellonskému Jak žili čeští panovníci, knížata a králové, kteří vládli v naší zemi do roku 1526? Jací to byli lidé? Jaký byl jejich způsob života, podle čeho se rozhodovali, kdo vedl jejich kroky?

Toto je historie dynastie Romanovců s jejími cary a carevnami, leckdy výraznými osobnostmi a autokraty, z nichž někteří se narodili se zábleskem geniality a jiní šílenství.

Slovník „Naše příjmení“ obsahuje výklad přibližně 30.000 českých příjmení, která se nejčastěji vyskytují v České republice.

12. díl Erbovní mapy zobrazuje romantickou krajinu severních Čech plnou kopců a kopečků. Nejeden z nich posloužil jako pevný bod pro vybudování hradu.

V této knize nalezne čtenář výklad symboliky nejstaršího rytířského řádu s nepřerušenou kontinuitou. Publikace se věnuje třem okruhům témat: řádovým oděvům, řádovým odznakům a vyznamenáním a řádové heraldice.

Jedenáctý díl Erbovní mapy hradů, zámků a tvrzí zachycuje kraj na středním toku řeky Ohře lemovaný hradbou Krušných hor.

Erbovní mapa je dlouhodobým projektem a zároveň grafickým pokusem zachytit pomocí heraldiky nesmírnou množinu hradů zámků a tvrzí a jejich majitelů. V desátém dílu navštívíme jihovýchodní část Čech.

Práce španělské historičky Anny Mur i Raurell je příspěvkem ke studiu vztahů střední Evropy a Španělska v šestnáctém a sedmnáctém století.

Anglické, skotské a irské nobilitované rody, které se zakoupily na panstvích, později velkostatcích, v Čechách, na Moravě a ve Slezsku.

Devátý díl erbovní mapy nás zavádí do dolního toku Otavy, až po její soutok s Vltavou a do rybničnaté krajiny mezi těmito řekami, kterou protéká říčka Blanice.

Saská luterská šlechta severozápadních Čech ve světle raně novověké sakrální architektury.

Kniha se věnuje vývoji českého znaku ve středověku.

Práce Jana Županiče a Michala Fialy je první komplexní studií zabývající se otázkou židovské šlechty ve střední Evropě.

Autorka si klade otázku, zda a do jaké míry se v důsledku dramatických společenských posunů měnila identita šlechty.

V roce 1613, po stovkách temných let, kdy se moc nepředávala či nezískávala jinak než vraždou, usedla na ruský trůn dynastie Romanovců.

Výklad o dějinách společnosti doprovázejí portréty představitelů habsburské dynastie a jejich pestré životní osudy.

Osmý díl Erbovní mapy nás zavádí na jihozápad Čech, do podhůří Šumavy. Tudy, přes pásmo hlubokých lesů, procházelo do Čech několik obchodních stezek, střežených pomezními hrady.

Přemýšleli jste někdy nad tím, jak žili králové a císaři, kteří vládli v naší zemi od 16. století do roku 1918? Co víte o českých vladařích? Jací to byli lidé? ...

Publikace známého českého medailéra a sochaře se věnuje tématu zachycení erbů na mincích a medailích, které bylo zatím v odborné literatuře opomíjeno.