genealogie, heraldika, šlechta

Ženy českých panovníků tvoří rozsáhlé téma, které dosud není historicky plně zhodnoceno. České kněžny a královny tak zůstávají stát ve stínu svých manželů a jen tu a tam se některé z nich vynořují z toku času jako výrazné osobnosti, jimž se skutečně dařilo významně ovlivňovat osudy Českého království.

Od Sáma k Ludvíkovi Jagellonskému Jak žili čeští panovníci, knížata a králové, kteří vládli v naší zemi do roku 1526? Jací to byli lidé? Jaký byl jejich způsob života, podle čeho se rozhodovali, kdo vedl jejich kroky?

Heraldice jako zřejmě nejpopulárnější z pomocných věd historických bylo již věnováno nemálo publikací.

Toto je historie dynastie Romanovců s jejími cary a carevnami, leckdy výraznými osobnostmi a autokraty, z nichž někteří se narodili se zábleskem geniality a jiní šílenství.

Slovník „Naše příjmení“ obsahuje výklad přibližně 30.000 českých příjmení, která se nejčastěji vyskytují v České republice.

12. díl Erbovní mapy zobrazuje romantickou krajinu severních Čech plnou kopců a kopečků. Nejeden z nich posloužil jako pevný bod pro vybudování hradu.

V této knize nalezne čtenář výklad symboliky nejstaršího rytířského řádu s nepřerušenou kontinuitou. Publikace se věnuje třem okruhům témat: řádovým oděvům, řádovým odznakům a vyznamenáním a řádové heraldice.

Jedenáctý díl Erbovní mapy hradů, zámků a tvrzí zachycuje kraj na středním toku řeky Ohře lemovaný hradbou Krušných hor.

Erbovní mapa je dlouhodobým projektem a zároveň grafickým pokusem zachytit pomocí heraldiky nesmírnou množinu hradů zámků a tvrzí a jejich majitelů. V desátém dílu navštívíme jihovýchodní část Čech.

Práce španělské historičky Anny Mur i Raurell je příspěvkem ke studiu vztahů střední Evropy a Španělska v šestnáctém a sedmnáctém století.

Anglické, skotské a irské nobilitované rody, které se zakoupily na panstvích, později velkostatcích, v Čechách, na Moravě a ve Slezsku.

Saská luterská šlechta severozápadních Čech ve světle raně novověké sakrální architektury.

Devátý díl erbovní mapy nás zavádí do dolního toku Otavy, až po její soutok s Vltavou a do rybničnaté krajiny mezi těmito řekami, kterou protéká říčka Blanice.

Kniha se věnuje vývoji českého znaku ve středověku.

Autorka si klade otázku, zda a do jaké míry se v důsledku dramatických společenských posunů měnila identita šlechty.

Práce Jana Županiče a Michala Fialy je první komplexní studií zabývající se otázkou židovské šlechty ve střední Evropě.

V roce 1613, po stovkách temných let, kdy se moc nepředávala či nezískávala jinak než vraždou, usedla na ruský trůn dynastie Romanovců.

Výklad o dějinách společnosti doprovázejí portréty představitelů habsburské dynastie a jejich pestré životní osudy.

Osmý díl Erbovní mapy nás zavádí na jihozápad Čech, do podhůří Šumavy. Tudy, přes pásmo hlubokých lesů, procházelo do Čech několik obchodních stezek, střežených pomezními hrady.