Publikace přináší vícevrstevnatý pohled na vládu moravského markraběte z vedlejší větve Lucemburků na podkladě nejnovějších bádání mladší generace historiků.
Závěrečný díl trilogie pověstí českých, moravských a slezských hradů a zámků, doprovázených písněmi kapely Čechomor. Vypravěči Ewa Farna a Radek Pastrňák se ke kapele v některých písních připojí.
Syntetický pohled na vládu Lucemburků v českých zemích je součástí vícesvazkové ediční řady, jejíž základní podobu určilo monumentálně pojaté dílo "Přemyslovci".
Bezmála sto let již uplynulo od násilné smrti manželů, v povědomí veřejnosti však vůči nim stále přetrvávají některé staré předsudky. Erika Bestenreiner je konfrontuje se skutečností a historickými prameny.
První u nás vydaná publikace zabývající se otázkou židovské šlechty, tedy osob židovské víry nebo původu, které byly za zásluhy o rozvoj věd, umění a průmyslu či za vynikající vojenskou nebo civilní státní službu povýšeny do šlechtického stavu.
O svatbách a panovnících toho bylo napsáno mnoho. Málo ale o intimních okamžicích v soukromých komnatách po oficiálních obřadech. Juliette Benzoni dokázala ve vyprávěních a pamětech, často peprnějších, než bychom tušili.
Česká šlechta, přesněji šlechta vlastnící majetek na území Koruny české, řešila národnostní otázku v první polovině 20. století dvakrát krátce po sobě.
Autor pozorně sleduje život a činy Vladislava II. a odmítá rozšířenou představu o slabošském králi, neopomíjí jeho dlouholetého soka Matyáše Korvína a poté krále-dítě Ludvíka, který zahynul u Moháče.
Aristokratky – stály na vrcholu společnosti posledního období podunajské monarchie. Jejich život se odehrával v nádherných venkovských zámcích, vídeňských palácích a na císařském dvoře na dvorních plesech, pompézních slavnostech a v rámci salonní kultury.
Oslnivý společenský vzestup od bezvýznamného vladyckého rodu po nejbohatší panský rod v Čechách s aspirací na českou královskou korunu, tak lze ve zkratce charakterizovat působení na dějinné scéně rodu Smiřických ze Smiřic.