První u nás vydaná publikace zabývající se otázkou židovské šlechty, tedy osob židovské víry nebo původu, které byly za zásluhy o rozvoj věd, umění a průmyslu či za vynikající vojenskou nebo civilní státní službu povýšeny do šlechtického stavu.
O svatbách a panovnících toho bylo napsáno mnoho. Málo ale o intimních okamžicích v soukromých komnatách po oficiálních obřadech. Juliette Benzoni dokázala ve vyprávěních a pamětech, často peprnějších, než bychom tušili.
Česká šlechta, přesněji šlechta vlastnící majetek na území Koruny české, řešila národnostní otázku v první polovině 20. století dvakrát krátce po sobě.
Autor pozorně sleduje život a činy Vladislava II. a odmítá rozšířenou představu o slabošském králi, neopomíjí jeho dlouholetého soka Matyáše Korvína a poté krále-dítě Ludvíka, který zahynul u Moháče.
Aristokratky – stály na vrcholu společnosti posledního období podunajské monarchie. Jejich život se odehrával v nádherných venkovských zámcích, vídeňských palácích a na císařském dvoře na dvorních plesech, pompézních slavnostech a v rámci salonní kultury.
Oslnivý společenský vzestup od bezvýznamného vladyckého rodu po nejbohatší panský rod v Čechách s aspirací na českou královskou korunu, tak lze ve zkratce charakterizovat působení na dějinné scéně rodu Smiřických ze Smiřic.
Po stopách Lucemburků ujel autor tisíce kilometrů křížem
krážem Evropu. Navštívil stovky míst a měst, aby natočil
stejnojmenný televizní dokumentární cyklus a splnil
si tak celoživotní touhu.
Kniha o panovnickém dvoře přemyslovských knížat a králů nabízí rozsáhlý pohled na život dvorské společnosti, kterému se domácí historiografie zatím komplexně nevěnovala.
Jen málokterá panovnická rodina je opředená tolika mýty, legendami a anekdotami jako rakouský císařský rod. Navenek lesk a sláva – ale jak to vypadalo za kulisami? Byla císařovna Alžběta skutečně obětí vídeňského dvora a trpěla anorexií? Literatura faktu.
