Po stopách Lucemburků ujel autor tisíce kilometrů křížem
krážem Evropu. Navštívil stovky míst a měst, aby natočil
stejnojmenný televizní dokumentární cyklus a splnil
si tak celoživotní touhu.
Kniha o panovnickém dvoře přemyslovských knížat a králů nabízí rozsáhlý pohled na život dvorské společnosti, kterému se domácí historiografie zatím komplexně nevěnovala.
Jen málokterá panovnická rodina je opředená tolika mýty, legendami a anekdotami jako rakouský císařský rod. Navenek lesk a sláva – ale jak to vypadalo za kulisami? Byla císařovna Alžběta skutečně obětí vídeňského dvora a trpěla anorexií? Literatura faktu.
Osu knihy tvoří životy tří výrazných osobností – Melchiora, Kateřiny a Kryštofa z rodu svobodných pánů z Redernu. Původem slezská šlechtická rodina je představena v době svého působení v Čechách (1558–
1621).
Součástí publikace je rozsáhlá bibliografie odborných prací k danému tématu a katalog předmětů prezentovaných na stejnojmenné výstavě ve Valdštejnské jízdárně.
S pojmem barokní kavalír si patrně většina čtenářů spojí přepychově vybavený zámek, nádherný městský palác, livrejované lokaje, bohaté plesy a hostiny nebo císařský dvůr ve Vídni.
Kniha o Janu Smilovi z Křemže († 1447) je věnována osudům drobného šlechtice z jižních Čech, jehož příběh vzestupu a pádu poutá dodnes pozornost svou atraktivností.
Jaké jsou základní definice šlechty, její vnitřní diferenciace a hierarchizace, proměna právního, ekonomického a sociálního postavení, vztah vůči státu, popř. jeho panovníkovise snaží odpovědět přední badatelé zaměření na danou problematiku.
Kniha o Janu Čapkovi ze Sán (cca 1390-1452) je věnována dramatickým osudům tohoto původně drobného šlechtice ze středních Čech. Nebýt husitských válek, patrně bychom o jeho existenci vůbec nic nevěděli.
Kniha je syntetickou pomůckou pro archiváře, historiky, geografy, statistiky, sociology, úředníky státní správy a samosprávy. Může se stát neocenitelnou pomůckou i pro zájemce o regionální dějiny, genealogy a další odbornou veřejnost.
