Rozkročení mezi Jizerkami, Prahou a Blízkým východem. Zvenku tak rozdílné, uvnitř tak podobné. Na oběd znojemská a kolínka. Noc prosedět s pepsi v ruce na obrubníku a myslet takbir. Domov je místo? Lidé? Historie? Víra?
Jestli je ještě šance předat někomu planetu k záchraně, než ji se sebou lidstvo zničí, tak současné nejmladší generaci, ke které Olga Wawracz patří. Naděje v ještě jednu možnou cestu. Vše je ještě živé. I dny, kdy nelze vyjít z bytu.
Verše, do nichž autorka shrnula svůj pocit ze světa. Krátké, hutné, vtipné, sprosté a naivní. Někdy klišé, často kýč. Deprese míchaná s humorem. Nekorektní, osobní, ale zarezonují.
Jiří Hůla byl české kulturní veřejnosti znám především jako břitký výtvarný kritik a duchovní otec Archivu výtvarného umění, který nyní hostí Centrum současného umění Dox.
Sbírka Ymiho lebka odráží autorův úzký vztah k Islandu, o jehož literární tradici i současnost se Miroslav Pech řadu let intenzivně zajímá a který navštívil.
Básnická sbírka od Tomáše Šidla je autorskou prvotinou, inspirovanou prostředím Krušných hor, propojující intimní osobní prožitky s bohatou obrazovou představivostí.
Básně této sbírky nás vtáhnou do romantické a tajuplné krajiny severních Čech, kde se ponoříme do rozsáhlých bukových lesů, chladných roklin i hlubokých a tichých údolí.
Básnická sbírka Večerní věty je výzvou k cestě. Je to podle autora putování „k jakémusi muži, který píše, aby žil, který pije, aby unesl Svět, který je pohřben za živa. “ A ne náhodou dodává: Jste-li opravdoví hříšní poutníci, přidejte se ke mně.
V textu rozvíjí Luboš Svoboda svůj koncept imaginace digitality. Na základě zážitku z virtuální reality, ale i ze světa, do něhož se vrací a jehož proměny zaznamenává, vzniká svébytný básnický text s podstatným jazykově experimentálním rozměrem, ...
Podmanivá sbírka básní, v nichž autorka mistrně kombinuje hlasy a citové odstíny, mezitímco se potlouká mezi láskou, ztrátami, smrtelností a věčným životem.
Žánrově záměrně „rozcuchaná“ kniha. Drobné i delší celky, které nápadně i nenápadně, svou vážností i groteskností, smyslem pro drama i meditativní klid sdělují: Poezie není uhlazená a vyšlechtěná disciplína.
Sbírka Noc je den je poskládána z veršů psaných v letech 1997 až 2005. Pro novinářku Janu Soukupovou ale zestárnout nestačily, minimálně od roku 1989 jí dny běží až neskutečně rychle.
Šestá sbírka malíře, básníka a scénáristy Singularity vznikala v posledních dvou letech na Královských Vinohradech a v jistém smyslu je pokračováním předchozí knížky Sonety Platónské jeskyňky, která byla psána na pražském Žižkově.
