Poezie prodchnutá severem, nostalgií i dnešním Finskem. Základní osnovou téměř celého díla je střet současné moderní ženy se starými zakořeněnými zvyklostmi.
Básnická sbírka Jiřího Tomáška - autor pracuje s lyrickým náznakem, veršovou zkratkou. Ve srovnání s předchozí sbírkou Banalita (Triáda 1999) ubylo exprese, výpověď nabyla ještě větší lapidárnosti.
Kniha má za cíl komparativně postihnout dějiny evropského verše. Práce nezabírá jen široký geografický prostor, ale je cenná i svým rozměrem časovým – věnuje se evropskému verši od jeho počátků v antice až k volnému verši.
Prvotina autorky, která se ve své fantazii pohybuje s ladnou grácií ženy. Verše neřinčí, cinkají, někdy o sebe jen tak ťuknou. Ale ten zvuk je slyšet dlouho...
Prvotina autora, který ze Slovácka odešel do slezské Opavy. Poslední dozvuky moravského nářečí se v básních téměř ztrácejí pod vahou sousedícího katolického Polska a kamenných masívů Jeseníků.
Sbírka básní Miroslava Salavy nese všechny příznačné rysy jeho dřívější tvorby: stopy zděšení nad faktem, že on sám, nikoli člověk obecně, je pramenem hrůzy, marnosti a zmaru.
Výbor z lyriky v sobě odráží intensivní prožívání a uvědomování si všeho dění kolem sebe, rozporů v něm i touhu a snahu vše změnit v dobré, což ovšem nelze docílit.
Básnická sbírka Věchýtek Kasandřin je pátou knihou Pavla J. Hejátka. Je jiná, netypická, plná holanovské a kainarovské lyriky, vzpomínek na lásky i nelásky, první autorova milostná poloha.
Ilustrovaná básnická sbírka ve stylu absurdního humoru. Texty v této knihy byly obsahem stejnojmenného kabaretu, ve kterém v režii Jiřího Langera hráli: Dana Škardová, Pavlína Vojtová, Pavel Liška, Michal Vích (autor hudby) a Jiří Weinberger (autor textů).
Jedinečnost této poezie spočívá v koexistenci nezávazného humoru a závažného sdělení, paralyzujících konvenci a stereotyp. Poezie Jiřího Weinbergera je schopna komunikovat se čtenáři všech věkových kategorií.