česká poezie

Básnická skladba Jana Riedlbaucha Roztloukání lebečního ořechu, postavená na hudební formě passacaglia (ze slov pasar – procházet a calle – ulice), vznikala v průběhu několika desetiletí od 70. let do současnosti a tvoří ji padesát sonetů.

Druhá sbírka Kláry Notaro Čtyři tety a Vilém navazuje na debut Tři paní plavou v řece – má nadále deníkový a příběhový charakter, avšak epičnost zde mohutní a sdělení nabírá na naléhavosti. Úsměv a vtip se přesmykly v ironii a tragédii.

Dvojsbírka Vyvanutí je složena ze dvou autonomních a zároveň propojených básnických celku. První s názvem Veraicon vstupuje na pudu erotické poezie...

Kniha dvě stě pěti krátkých filozoficko-básnických reflexí plných lidskosti, životního nadhledu a moudrosti. Autorem textu i ilustrací je známý básník a spisovatel Michal Černík.

„Sbírka Prý musím projít březovým lesem Štěpánky Borské láká na toulku po snové plejádě dní. Mimořádné okamžiky současnosti jsou zkoumány se stejným zájmem jako osobní momentky. Svět, ve kterém je podstatná každá drobnost, okouzluje opravdovostí...“

Haiku kojící matky vznikla v rozmezí jednoho roku (2005–2006) při kojení druhého autorčina syna Cyrila. Impulsem ke psaní nejprve deníku, ve kterém autorka popisovala události dní po desetiminutových úsecích, a poté i haiku, ...

"tak dneska zase 29° slunečno" je sbírka básní napsána v australském Byron Bay, kde slunce a pláž určuje ráz životního stylu – autor reflektuje zdánlivý ráj ironií, sarkasmem i melancholií pod pokličkou humoru; skrze tropické párty i smutné kocoviny.

Výbor Romantik zapomenutý v čase představuje to nejlepší z básní výrazného člena původně ryze křesťanské Skupiny XXVI Pavla Kukala. Ve výboru najdete texty známé z jeho již vydaných sbírek, ale i básně, jež dosud zůstávaly v rukopisech.

Jaroslava Hercíková svou devátou sbírkou opět hází vidle do zaběhlého vnímání poezie. Jednotlivé textové útvary opakovaně balancují od záměrné naivnosti k promyšlené poetičnosti.

To nejlepší ze Šrámka znovu v jednom svazku!

Z intelektuální linie české literatury.

Výbor z poezie Pierra Peuchmaurda z edice Analogonu. Pierre Peuchmaurd (1948–2009) patří k nejvýznamnějším básníkům své generace, jimž nezůstala cizí někdejší surrealistická východiska.

Soubor představuje pět vícehlasých básnických skladeb, v nichž se prolínají dávné husákovské osmdesátky, nedávná pandemická zkušenost, ale i nejrůznější nevyžádané výzvy osudu. Jeho zpráva je příjemně epická, „jazzově“ uvolněná, jeho obraznost rozmáchlá a nekonvenční.

Soubor tří básnických knih Petra Borkovce, vydaných v minulých letech nakladatelstvím Fra, obsahuje tituly Vnitrozemí –Vybrané a nové básně 1990–2005 (2005), Milostné básně (2013) a Herbář k čemusi horšímu (2018).

Autor sbírky Krátké básně dlouhých večerů, milovník přírody a poezie, farmář, myslivec, otec dvou synů. Básně v této sbírce pochází z období osobní vztahové krize a věříme, že budou laskavými průvodci všem, kteří se ocitají v podobné životní situaci.

Jak odcházejí maminky? Někdy se postupně rozplývají v mlze, vadnou jako květiny, dlouze a bolavě. Čtvrtou sbírkou Marty Veselé Jirousové se jako nit vine téma nemoci a umírání maminky Juliany, proměňující se vztah k ní.

Debut Moniky Tintěrové zaujme svou otevřeností, se kterou břitkým jazykem ohledává místa, kde se ve světě ženy intimní setkává s archetypálním.

Debut Hany Kosákové (1978) obsahuje jednak texty, které se vztahují k profesnímu životu pracovnice v oblasti humanitních věd, jenž ve své provozní rovině vykazuje sílící příznaky absurdity zrcadlící znepokojivé směřování celé naší civilizace.

Vázané verše, publikované na 250 stranách této sbírky básní, jsou výsledkem skutečného příběhu Lvice Jitky (narozena 8. 8.) a lovce-Střelce Jirky (nar. 2. 12.), amatérských básníků...

Prvotina pražského básníka nejmladší generace, svěží nové slovo v novém vnímání světa poesie.