česká poezie

Poezii zdobí kde co. Málokdo v ní však hledá poctivost. A protože Dominik píše poctivě, je na světě o něco méně opuštěnosti. Pracuje se slovy, nikoliv jen s pocity a emocemi. Dokáže demonstrovat fakt, že vědět znamená sedět a mít mozoly i na prdeli..

Mladé tělo ve starém světě? Duše v těle? Nebo zase naopak. Ostatky vnitřní emigrace, údělu lidského. Jen úhly pohledu, které je nutno přejít. Rozumem? Vírou. Věřím, abych porozuměl. Všichni ti Zahradníčkové a Holanové… věděli to.

Epocha žárovky je básnický film. Spojování smyslů, protože svět jedno je. Nelze poznat, ale lze poznávat a zakoušet. Vše je součástí světa, vše tvoří jeho takzvanou podstatu. Vysoké i nízké. Obraz se zvukem. Rozum s intuicí. Člověk s hmotou.

Kniha V mém lese je druhou samostatnou básnickou sbírkou autorky a je rozdělena do 3 částí. První část sbírky, nazvaná Po kvapkách, obsahuje slovensky psané básně, které se objevily i v její první sbírce, prošly však drobnou úpravou.

Třetí, tentokrát opět skutečně poslední, sbírka veršů přezrálého autora, který nejlepší tvůrčí období vlastně nikdy neměl. Zahradní haiku básníka z Orlové jsou psaná motykou a zpívaná sekačkou na trávu. Vychází v dvojjazyčném česko-anglickém vydání.

Řecky psaný Physiologus ze 2. století shrnuje poznatky a domněnky o všelijakých zvířatech a bytostech, skutečných i smyšlených, ze spisů dřívějších autorů. Inspiroval středověké encyklopedie, lucidáře, bestiáře.

Život je krátký je nová básnická kniha Jiřího Žáčka s novou poetikou, s nutností nových myšlenek, s novým pohledem na vlastní osud, kterým se řídí duše, a s novou filozofií, jak porozumět lidem a světu.

Tahle kniha je k autorčiným pětašedesátinám. Ne že by věk hrál v poezii nějakou roli, ale těch pětačtyřicet let, 1977–2022, kterými se kniha probírá, důležitých je.

To je ale bláznivý svět… Ota je drzý jako opice, Simonka se kroutí jako žížala a Teo funí jako ježek.

Výbor z poesie (1995–2022).

V básních se snoubí silný duchovní rozměr s láskou k poezii a k hudbě. Je intimní výpovědí o trpělivém čekání, hledání i očistném otvírání utajených komnat. Imaginární obrazy vhodně akcentují obsah plný naděje, touhy, pokory a víry.

Vasilios Chaleplis se ve svém básnickém debutu dostává na samou hranici světů — těch intimních, které si neseme v sobě, a těch natolik vzdálených, že je navštěvujeme jen v našich nejdivočejších představách.

Tematicky se sbírka Nepůvodní druhy vymyká především tématikou, která je ještě osobnější a vyzrálejší. Co zůstává, je precizní lyrika a úspornost, s jakou Tománek ve svých básních pracuje.

Básně jsou civilního rázu – ohledávají každodenní skutečnost i zkušenost. Pergler bude po zásluze řazen mezi mladé hlasy undergroundu, čemuž krom jiného napomáhá i to, že se jeho debutové sbírky redakčně ujal Jakub Chrobák.

Jan Valík. Jeho slovesná tvorba je reflexivní, hříčkovitá, tezovitá, smyslově vrtošivá. Básník tvoří stejně přirozeně jako dýchá, vnímá a je. Žádná kašírovaná intošina, ani prekariátní pozérství, prostě poezie samouka tady a teď.

Básně debutové sbírky TETAM petyi stach tvoří významově bohatý a kompozičně provázaný celek, pro nějž je charakteristická neustálá oscilace mezi městským a přírodním, civilním a snovým, epickým a lyrickým.

Básnická próza nejslavnějšího českého básníka. Mácha za svůj krátký život prochodil mnohé krajiny Čech a své zážitky z těchto cest ztvárnil ve svém díle.

Básně sebrané do ucelené sbírky vycházejí ze vzpomínek na svět dětství, které autor prožíval v enklávě na okraji Střešovic nedaleko Hradčan v padesátých a na počátku šedesátých let minulého století.

Neklidné roky 2020-2022. Složitá, rozháraná doba dotýkající se úplně každého. Hluboce citově založených lidí, jako je básník Radek Vohlídka, se však dotýká ještě tak nějak zvláštně – jinak.

Jsou básníci, kteří se literatuře oddali coby svému údělu, aby nepromarnili právě tu chvíli, která s trpělivou vášní čekala na svou příležitost. Tak vznikla tato knížka, tato poezie, která musela přijít. Nepromarnila svůj čas, svou příležitost.