Debutová básnická sbírka lékaře, horolezce a prozaika Tomáše Kozáka je rozmanitá a proměnlivá, a přece drží pevně pohromadě. Básně se plíží podél zdí, tančí v rytmu samby nebo mizí s údery ujíždějícího metra a nakonec zdolávají horské štíty.
Sbírka básní, textů a myšlenek, které odrážejí pocity mladé dívky, jež se cítila jako hvězda, kterou každý přehlíží, protože nezáří nejjasněji na nebi.
V desáté básnické sbírce V jednom roce pokračuje autor starší generace Petr Mazanec neúhybně ve sledování svého údělu, své životní cesty. Bez mnohomluvnosti, afektu, patosu; poctivě a pokorně.
Bibliofilsky koncipovaná kniha pevně vykrystalizovaných básní o bytostech, kterým říkáme EVY a které jsou podstatou našich lásek a našeho osudu. Jejich křehké duchovní i smyslné levitace dokonale vystihují litografie Vladimíra Suchánka.
Ve své jedenácté básnické sbírce Hana Karolina Kobulejová osobitě otevírá náměty, jež jsou základem jejího poetického cyklu. Vytvořená elipsa dává šanci sledovat pouť slunečního paprsku, který umožňuje známá zátiší spatřit nově.
Kniha čtyřverší o věcech, ke kterým se vztahují naše zážitky, zkušenosti, myšlenky a city, bez nichž bychom nedokázali žít a v nichž se zrcadlí složitý svět.
Pábení větru ve vlasech.
V očích veršů závěje.
Život žijeme v přesčasech.
Jsme básníci naděje.
Půvab poezie spočívá v tom, že čím míň je ukecaná, tím sdělnější bývá.
Existuje jen málo knih, v nichž hraje hlavní roli hora. Veršovaný deník Raná zachycuje sluncem prozářené měsíce strávené pasením ovcí na svazích středohorského masivu, jehož jméno se vší pokorou přejímá. Kniha je nominovaná na cenu literární kritiky.
Modlitba kamene je drobným skvostem duchovní poezie, inspirovaným podmanivou krásou kamenů. “Duše kamene nemá ústa. Modlitba kamene přebývá v srdci… “ píše se v mottu knihy.
Tato knížka je autorským výběrem ze šesti již vydaných a rozebraných sbírek poezie básníka a autora divadelních her a textů pro děti Jiřího Tepera (*1954).
Ty nejlepší věci vycházejí jako autorova druhá sbírka. Zatímco ta první, Dobrou noc, odcházím (2020), jsou písňové texty, nový opus vznikl ve volném verši a na pomezí poezie a prózy.
Mladá liberecká autorka ve svém básnickém debutu nesmlouvavě a bez odboček míří k podstatě svého sdělení, což může ve čtenáři způsobit nepokoj a zneklidnit ho.
Básnickou sbírku Proutky lze označit za bilanční, je zaklenuta od motivů jara po závěrečnou báseň Večer, a byť se Petr Švácha ohlíží do své vlastní minulosti, jeho verše nenesou patos a lítost, ...
Autor přichází po čtyřech letech s novými básněmi. Opět se snoubí hrůza s krásou v charakteristickém podání. V padesáti letech stále píše milostnou poezii, je kritický k většinové společnosti, někdy provokující a umí být ostrý jako břitva.
„Básnická sbírka Pozdní sběr má dvě části, z nichž první část je o lásce a milování, a i když by se mohlo zdát, že básnířka při svém věku už nemá licenci psát milostné básně, rychle zjistíš, že je povolána na výsost, i s tou často sebeironickou ...
Výbor se pokouší tvorbu básníka představit v ucelenější podobě. Víceméně chronologicky řazené básně a písňové texty sledují básníkův vývoj, od parodických textů, slovních hrátek k poezii, v níž postupně převládla meditativní rovina, ...
