Experimentální divadelně-loutkářská scénu Vedené divadlo (1969-1972)založil a její tvůrčí osobností byl Karel Makonj. V VD se pokusil vyslovit k závažnějším společenským problémům a uskutečnit svoji představu loutkového divadla pro dospělé.
Jednotlivé kapitoly přibližují známé i méně známé divadelní skutečnosti z normalizační éry. Výklad leckdy hranice této etapy překračuje a poskytuje tak komplexnější pohled na sledovaný fenomén.
Jedna z posledních shrnujících studií o díle Ingmara Bergmana. Autor se zaměřil na hlavní témata, která se objevují v Bergmanových filmech v jeho různých tvůrčích etapách.
Kniha popisuje způsoby, jimiž může být ve filmu vyjádřena náboženská zkušenost. Práce se zaměřuje na díla klasiků spirituálního filmu - Carl . Dreyer, Robert Bresson, Jasudžiró Ozu, Andrej Tarkovskij.
Jádro této knihy vychází z práce na grantu Alfréd Radok – filmař a zakladatel Laterny magiky, která bohužel pro tragickou smrt Jiřího Cieslara nebyla dokončena v plánované podobě.
Původně disertační práce z roku 2004 je obsáhlou monografií kritika, teoretika, střihače, kameramana, režiséra, filmového organizátora a pedagoga Jana Kučery (8. 8. 1908 - 5. 9. 1977).
V první vlastní knižní "revizi" svých "one man show", kterou Miroslav Donutil doplnil o další nové neuvěřitelné, ale autentické příběhy, přiblíží čtenářům své dětství, veselá studentská léta i čas svých hereckých začátků.
Čtyři filmoví tvůrci, kteří svým dílem významně zasáhli do vývoje evropské kinematografie druhé poloviny dvacátého století: Fellini, Antonioni, Bergman a Saura.
Zita Kabátová, poslední žijící legenda předválečného a válečného českého filmu, se po úspěšné knize vzpomínek na svou hereckou dráhu obrací ke čtenáři s pohledem na dobu, kterou zjednodušeně nazýváme první republika.
Druhá kniha rozhovorů z úspěšného rozhlasového seriálu Viktora Preisse. Z jejich propojení a konfrontace v jedné knize vzniká velmi pestrý a zajímavý divadelní dějepis uplynulého století.
Kniha slibuje být další ze svědectví vyplňující bílá místa na mapě historie českého divadla a filmu. Je příjemným zastavením s osobností, které dosud nebyla vydána kniha memoárů.
Druhý díl třísvazkového projektu dosud nepublikované korespondence V+W, který je strhujícím svědectvím nejen jejich originality a umělecké zralosti, ale současně odhaluje i osudy těchto významných osobností v bipolárním světě.
Monografie jednoho z divadelního souborů Pražské pětky, pantomimické skupiny Mimoza, jehož předními představiteli byli David Vávra a Tomáš Vorel. Kniha kromě různých dokumentů a výňatků z recenzí obsahuje též libreta inscenací.
