Autobiograficky laděný román je drásavě upřímnou výpovědí ženy, které se rozpadne život a ona hledá sílu, s níž by ho dokázala znovu poskládat dohromady. Hovoří o rozpadu rodiny i o dalších krizích, tvůrčí a osobní, které se říká krize středního věku.
Druhý svazek edice deníkových zápisků české spisovatelky a libretistky Marie Červinkové-Riegrové (1854–1895), dcery českého politika Františka Ladislava Riegra. Celá edice bude mít 4 svazky a bude obsahovat zápisky z let (1880–1891).
Nová kniha Vratislava Ebra je rozsahem spíš menší, ale svým obsahem to bohatě kompenzuje. Autor zde oslovil na osmdesát osobností kulturního, společenského a vědeckého života, aby zavzpomínali na největšího českého básníka Jaroslava Seiferta.
Kniha rozhovorů, ve které novinářka, publicistka a spisovatelka Libuše Koubská vyzpovídala spisovatele, scenáristu, dramatika, překladatele a novináře, bývalého politickéhovězně a pozdějšího předsedu PEN klubu Jiřího Stránského.
Výbor z českých i zahraničních studií o díle Jáchyma Topola představuje celou škálu možných přístupů k tomuto dílu – od pohledů jazykovědných, přes studie stylistické až k úvahám kulturně-historickým.
Rodinná korespondence Terézy Novákové se synem Arne Novákem přinášejí řadu nových poznatků o jejím tvůrčím směřování, duchovním zázemí a výbojích i o osobní emocionalitě a prohlubují dosud obecně známý obraz této spisovatelky.
Jádro knihy představuje analýza nejznámější Celanovy básně z prostředí koncentračního tábora. Tento text dodnes znepokojuje svou významovou mnohoznačností, formálním mistrovstvím i sugestivní dikcí.
V prvním plánu této prózy vypráví Anna Blažíčková o svém životě v partnerském svazku s Přemyslem Blažíčkem (1932–2002), předním českým literárním vědcem.
V r. 2009 uplynulo sto let od narození básníka Oldřicha Mikuláška a v tomtéž roce vychází i tato vzpomínková kniha jeho manželky Věry Mikuláškové. Autorka zde vzpomíná na své přátelé zejména z brněnských uměleckých kruhů.
Vzpomínková kniha předního česko-kanadského lingvisty a literárního teoretika zachycuje události jeho života v kontextu historických událostí 20. století.
Jako celek představuje monografie Ztracen v dějinách Jana M. Kolára jako složitou a rozporuplnou osobnost, autora ztraceného v dějinách, s nimiž byl ovšem svým údělem i dílem nedílně spjat.
Pro svou sedmnáctou knihu si nejúspěšnější domácí spisovatel zvolil žánr deníku. Báječný rok je osobní kronikou roku 2005, která vyniká velkým záběrem, stylistickou bravurou, sebestředností i sebeironií a silnou dávkou intimity.
Sborník je výstupem workshopu organizovaného Židovským muzeem v Praze a Ústavem pro českou literaturu AV ČR v roce 2010, který konfrontoval znalosti, názory a metodologii literárních vědců a historiků zabývajících se židovskými dějinami a antisemitismem.
