literatura

Popularizační studie o Karlu Havlíčkovi od našeho předního politologa. Havlíček jako zdroj inspirace pro dnešní myšlení o politice a společnosti.

Knižní rozhovor s Robertem Fulghumem přináší moudré, ale zároveň zábavné ohlédnutí za jeho životem a profesní dráhou, která je skutečně ohromující.

Monografie Jiřího Zizlera přináší interpretaci díla českého básníka Ivana Diviše (1924—1999) a je první syntetickou prací věnovanou tomuto významnému autorovi.

Hluboké a velmi osobní svědectví o době, která se již stala historií. Úvahy o měnícím se světě, budoucnosti i minulosti.

Vychází v září k padesátinám autora.

Jak píše sám autor, každá epocha má svou konstelaci žánrů, a v té dnešní má dokumentární literatura a memoaristika mimořádný význam - do určité míry vytlačuje žánry založené na fikci.

Jiří Winter vzpomíná na svůj život, na své trable a úspěchy, na své přátele, vypráví o svých sběratelských zálibách i zálibě v dobré krmi.

Marná léta učednická, zahrnující šest kapitol, jsou svědectvím o intelektuálním vývoji brilantního esejisty Améryho v průběhu zhruba čtyřiceti let.

Autobiografie Bedřicha Utitze, kapitána v záloze, spoluzakladatele exilového vydavatelství Index, spisovatele, publicisty, zpravodaje, svědka událostí Pražského jara, táty a dědečka.

Kniha svým názvem navazuje na Divišovu básnickou knihu Odchod z Čech - tentokrát však nejde o sbírku básní, ale o výbor z korespondence, a to z let 1989 až 1996.

Dlouho očekávané druhé vydání knihy Jindřicha Chalupeckého (1910-1990) o čtyřech klíčových osobnostech české literatury dvacátého století: Richardu Weinerovi, Jakubu Demlovi, Ladislavu Klímovi a Jaroslavu Haškovi.

Dopisy, které napsal Franz Kafka Mileně Jesenské. Kafka poznal Milenu během jednoho jejího pobytu v Praze v předjaří roku 1920. Namluvili Jaroslava Adamová a Radoslav Lukavský

Sborník obsahuje úplnou korespondenci Karla Hvížďaly s Václavem Havlem, kterou spolu vedli v letech 1984 až 2006 nad knihami Dálkový výslech a Prosím stručně. Obsahuje i faksimile originálů Havlových dopisů a dobové fotografie.

Teprve v 90. letech minulého století poprvé vyšel soukromý deník proslulého zakladatele francouzské moderní poezie Guillauma Apollinaira, který si básník s určitými přestávkami vedl po dvacet let – od roku 1898 až do své smrti v roce 1918.

Autobiograficky laděný román je drásavě upřímnou výpovědí ženy, které se rozpadne život a ona hledá sílu, s níž by ho dokázala znovu poskládat dohromady. Hovoří o rozpadu rodiny i o dalších krizích, tvůrčí a osobní, které se říká krize středního věku.

Druhý svazek edice deníkových zápisků české spisovatelky a libretistky Marie Červinkové-Riegrové (1854–1895), dcery českého politika Františka Ladislava Riegra. Celá edice bude mít 4 svazky a bude obsahovat zápisky z let (1880–1891).

Nová kniha Vratislava Ebra je rozsahem spíš menší, ale svým obsahem to bohatě kompenzuje. Autor zde oslovil na osmdesát osobností kulturního, společenského a vědeckého života, aby zavzpomínali na největšího českého básníka Jaroslava Seiferta.

Kniha rozhovorů, ve které novinářka, publicistka a spisovatelka Libuše Koubská vyzpovídala spisovatele, scenáristu, dramatika, překladatele a novináře, bývalého politickéhovězně a pozdějšího předsedu PEN klubu Jiřího Stránského.

Výbor z českých i zahraničních studií o díle Jáchyma Topola představuje celou škálu možných přístupů k tomuto dílu – od pohledů jazykovědných, přes studie stylistické až k úvahám kulturně-historickým.

Rodinná korespondence Terézy Novákové se synem Arne Novákem přinášejí řadu nových poznatků o jejím tvůrčím směřování, duchovním zázemí a výbojích i o osobní emocionalitě a prohlubují dosud obecně známý obraz této spisovatelky.

Jádro knihy představuje analýza nejznámější Celanovy básně z prostředí koncentračního tábora. Tento text dodnes znepokojuje svou významovou mnohoznačností, formálním mistrovstvím i sugestivní dikcí.