literatura

Sedmý svazek Demlových spisů obsahuje tři knihy, vydané v témže roce 1926: Tepna, Hlas mluví k slovu a Mohyla. Deml v nich podává lyrický dokument mikrohistorie – jednak městečka Tasov, jednak své vlastní rodiny a jejích kořenů.

V zápisníku z pozostalosti Alberta Marenčina sú denné záznamy datované od roku 1973 do roku 1996. Dominujú v nich úvahy o tvorbe, slobode, fantázii.

Ve Steventonu v hrabství Hampshire se píše rok 1795 a bystrá dcerka tamního faráře Jane touží po jediném: po psaní.

Ve svých svěžích vzpomínkách se spisovatelka Jindra Tichá (85) vrací k československé realitě padesátých a šedesátých let, k cestě do anglického exilu na počátku husákovské normalizace, k následující plavbě k protinožcům aj.

Druhý díl pamětí novináře a spisovatele Karla Horkého (1879–1965) začíná obdobím, kdy v letech 1907–1909 působil jako redaktor týdeníku Národní obzor.

Svazek představuje v úplnosti básnické a v širokém výběru satirické, překladatelské, esejistické a publicistické dílo významného českého básníka 20. století a literárního historika-anglisty Josefa Lederera (1917 v Praze -1985 v Delftu).

Málokdo ví, že se v 50. letech 20. století objevil García Márquez – tehdy nepříliš známý mladý novinář – v komunistickém Československu…

Antologie přináší ohlasy na literární tvorbu Marie Majerové v jejím hlavním tvůrčím období.

V rozsáhlém rozhovoru Aleše Palána vzpomínají synové básníka, grafika a překladatele Bohuslava Reynka a básnířky Suzanne Renaudové na své rodiče, desítky jejich přátel, významných osobností české kultury, na dětství prožité ve Francii i v Petrkově.

Španělský testament popisuje autorovy zážitky z občanské války ve Španělsku a následného pobytu ve vězení.

Nakladatelský redaktor a editor Jan Šulc (1965) napsal za posledních třicet čtyři let více než dvě stovky vzpomínkových, popularizačních a polemických textů o české literatuře, vedl rozhovory s českými spisovateli a proslovil řadu přednášek.

V této edici se čtenář setká s dosud knižně neuveřejněnými dokumenty z let 1929–1943, které se mnohdy dotýkají existenciálních zdrojů autorovy „sestry úzkosti“ i pramenů jeho náboženské zkušenosti. Deníky, zápisníky, zápisky, přednášky ...

Hrabal to řekl za všechny: Praha má pro každý den zázrak.

Oceňovaný životopis jugoslávského spisovatele a diplomata Ivo Andriće (1892–1975), nositele Nobelovy ceny za literaturu (1961).

Kniha Ahoj, mami vznikla z emailů. Posílaly si je dcera, která se po studiích odstěhovala do Austrálie, a matka žijící v České republice. Dcera začíná nový život s cizincem.

Milovaný český malíř a ilustrátor, ale také skvělý vypravěč Josef Lada (1887-1957) by se letos dožil sto dvaceti let. S jeho jménem je spojena řada postav a postaviček, malebné obrázky českého venkova, poezie Vánoc, ale rovněž originální humor.

Kniha predstavuje pätnásť významných osobností českého umenia a kultúry Egon Bondy, Eugen Brikcius, Jiří Černý, Václav Havel, Josef Holcman, Bohumil Hrabal, Ivan Martin Jirous, Svatopluk Karásek, Vladimír Merta, Vladimír Mišík, Vítězslav Nezval...

„Až umřu, kluci,“ říkám svým synům, „chci, abyste věděli, že jsem byla šťastná, protože já dovedla být šťastná za všech okolností.

Seznam se s životními osudy mimořádných osobností, od návrhářů a umělců až po vědce. Všichni dosáhli úžasných úspěchů, byť na začátku to byly pouhé děti s velkým snem.