Pro naši pohodu a načerpání nových sil je důležitý odpočinek, a ten je nejlepší tam, kde se cítíme dobře. Ať už volíme venkov či město, bydlíme v bytě, v domě či celoročně na chalupě, je nutné zajistit funkční provoz obytného prostoru.
Na našem trhu ojedinělá publikace seznámí čtenáře se souvislostmi vzniku lidové architektury u nás i v sousedních a dalších zemích Evropy. Na základě historického a etnologického studia řeší vznik a rozvoj místní architektury obydlí.
Bydlení zajímá snad všechny a všichni máme na uspořádání svého nejbližšího prostředí nějaký názor, chodíme rádi okukovat, inspirovat se či vybírat pěkné věci do obchodů.
Autor přináší populární formou základní informace o výstavbě rodinného domu, přitom čtenáře nezahlcuje čísly a paragrafy. Celkovou čtivost podpoří i barevné žánrové ilustrace a fotografie cca 15 - 25 zdařilých rodinných domů soudobé produkce.
Druhé, přepracované vydání základní slovníkové encyklopedie, které podává vyčerpávající a systematicky utříděný pohled na české a slovenské lidové stavitelství.
Kniha, která svého čtenáře neinformuje jen o uměnovědných či architektonických detailech pražských, respektive českých rodinných domů, chcete-li vil, nýbrž především o jejich osudech ve srozumitelném kontextu.
Výběr textů předních architektů, urbanistů, sociologů i právníků se pokouší postihnout dvojznačnost veřejného prostoru jako prostoru fyzického i sociálního a zároveň poukázat na rozdílné hodnotící postoje.
Tato kniha pohlíží na architekturu nikoli jako na autonomní jev, nepojednává o ní v termínech jejího vztahu ke všem možným ostatním oblastem lidského života, ale zabývá se jejím základním vztahem k přírodě, kterou dovršuje a vyjadřuje.
Kniha, která je autorským konceptem, přináší syntetický pohled na umělcův svět, jehož souřadnicemi jsou geometrie a abstraktní tvorba, vnímané ovšem v širších otázkách lidské existence a smyslu života.
Kniha 1912, vycházející u příležitosti výstavy k stoletému výročí otevření Obecního domu, má podobu mozaiky mapující rok 1912, který byl doslova nabit přelomovými událostmi.
Publikace představuje dosud málo známý konvolut architektonického díla 20. století v Hradci Králové, jejichž autory jsou příslušníci rodu architektů Rejchlů.
Paříkovi se Sarajevo stalo druhým domovem, který jako architekt dlouhá léta budoval. Jeho dílem jsou nejvýznamnější sarajevské budovy: Národní
divadlo, Zemská banka, Zemské muzeum, Aškenázská synagoga, katolická katedrála, Šerijatská soudcovská škola,...
Publikace shrnuje tvorbu Jiřího Havrana, původem českého fotografa žijícího od roku 1974 v Norsku. Jiří Havran se v Norsku etabloval jako jeden z nejúspěšnějších fotografů architektury.
Po čtyřech svazcích věnovaných historickým pražským městům (Starému Městu, Novému Městu, Malé Straně a Pražskému hradu a Hradčanům) následuje první ze dvou dílů pojednávajích o později připojených městech, obcích a osadách.