"Transevoluce" se v podobě vědecko-populární knížky snaží najít čtenáře se zájmem o spekulativní otázky evoluce, sociobiologie a zoologie; zároveň míří do okruhu čtenářů se zájmem o společenskou filosofii, spiritualitu a kreacionismus.
Strhující bestseller evolučního biologa prof. Daniela Liebermana osvětluje podstatné vlastnosti našeho těla s ohledem na všechny evoluční a kulturní tlaky, jež muselo podstoupit.
Většina biologů i studentů přicházejících studovat biologii na vysokou školu se domnívá, že evoluční biologie je v podstatě uzavřená kapitola vědy. Ale co když je všechno úplně jinak?
O chudáku Charlesi Darwinovi a teorii evoluce koluje mezi lidmi tolik donekonečna omílaných polopravd, že člověk má často chuť zpít se ze zoufalství do němoty.
Didakticky propracovaná učebnice vyváženě pokrývá všechny oblasti genetiky – od obecné přes molekulární, vývojovou, evoluční až po populační a také aplikace molekulární genetiky, genomiku a další.
Co předurčuje bakterii, člověka nebo růži k tomu, že rozumí světu? Jak se Homo sapiens proměnil za posledních 40 000 let, biologie donedávna opomíjela.
V knize Mizející mikroby se dr. Martin Blaser vrací zpět k objevu antibiotik, který předznamenal zlatý věk lékařství, sleduje, jak následné nadužívání těchto zdánlivě zázračných léků zanechává stopu na našich ústrojích.
Kniha Prehistorie rodu Homo se pokouší odpovědět na nadčasovou otázku spjatou s existencí lidského rodu: “kdo jsme, odkud jsme a kam jdeme”. Hlavními hrdiny této encyklopedicky koncipované vědecké monografie jsou předci člověka a fenomén kultury.
Jádrem knihy je příběh evoluce genetické informace od prvních replikujících se molekul, pravděpodobně na bázi RNA, přes vznik genetického kódu, vznik molekul DNA, až po první buňky a následný vývoj bakterií, živočichů i rostlin.
Mikroorganismy, a mezi nimi zvláště viry a bakterie, lidstvu historie představila v roli malých parazitů a choroboplodných zárodků, které pro svět živých bytostí nemají vůbec žádný anebo pouze negativní význam. Ale v tom se biologové mýlili!
Řada kapesních Průvodců přírodou v praktickém obalu naučí čtenáře rozpoznávat jednotlivé zástupce rostlinné i živočišné říše na základě pouhých tří hlavních znaků.
Přední britská antropoložka Mary Douglasová si za předmět dnes již klasické práce Čistota a nebezpečí zvolila analýzu idejí čistoty, nečistoty, znečištění a tabu.
Mozek je nejmocnější a nejzáhadnější orgán lidského těla. Obsahuje neuvěřitelných 100 miliard nervových buněk a přenos informace v něm je otázkou asi tisíciny sekundy.