Publikace Tradiční agrární kultura v kontextu společenského vývoj střední Evropy a Balkánu je výsledkem mezinárodní spolupráce badatelů z České republiky, Polska, Slovenska a Srbska.
Kniha je věnována významné sběratelce a badatelce v oblasti lidového tance Zdence Jelínkové (1920 - 2005). Práce není jen publikací o životě a díle této výrazné osobnosti, ale také o fenoménu lidového tance, který Zdenka Jelínková studovala.
Předkládaná publikace se věnuje v českém prostředí nepříliš známému sporu o Západní Saharu, jenž započal v roce 1975, kdy původně španělskou kolonii anektovalo sousední Maroko.
V tomto sborníku se setkává na 30 českých a běloruských autorů pojednávajících o širokém spektru mnohasetletých vzájemných vztahů i o současném stavu běloruského jazyka, jeho "mikro-dialektů" a jeho kultury.
Sborník cca 15 studií k 80. narozeninám významného českého a světového koreanisty Vladimíra Pucka zahrnuje široké spektrum příspěvků i přispěvatelů, z valné části předních pedagogů FFUK, ale též doktorandů a odborníků ze zahraničí.
Homi K. Bhabha patří mezi nejznámější současné představitele akademické větve post-koloniálních studií, působí jako profesor anglické a americké literatury a jako ředitel Humanities Center na Harvardské Univerzitě v USA.
Kalendář trochu historický je souborem velmi zajímavých a poučných fejetonů o životě lidu na vesnici, ale i s "oknem do světa", shrnutých do půvabné knížky, kterou bohatě ilustroval svými kresbami ak. malíř Doc. Vladimír Drápal.
Kniha by na základě příběhů konkrétních lidí přibližuje život v Íránu, jeho politickou a společenskou situaci. Ukazuje světlé i stinné stránky země a na základě osobních zkušeností a kontaktů vysvětluje íránskou zahraniční politiku i spory Íránu s okolním.
Autor ve své knize zasvěceně, kultivovaně a velmi poutavě vypráví, co šamanismus doopravdy je, jaký je šamanský pohled na svět, jaká je role pohlaví (včetně hermafroditů) v domorodých kulturách a náboženstvích.
V závěru knihy je seznam šamanských kmenů.
Jak se žije na okraji společnosti v dnešní
Číně. Tyto jedinečné rozhovory nám ukazují
Čínu, kterou nemáme šanci jindy
spatřit – Čínu utlačovaných bezdomovců,
vyvrhelů a pouličních muzikantů, jimž
nikdo nemůže vzít jejich důstojnost,
vtip a lidskost.
Patří Tibet Tibeťanům, nebo je už dávno multikulturní zemí? Jakou roli dnes hraje dalajláma? Co přinese Tibetu budoucnost? Nepokoje ve Lhase a celosvětové protesty proti čínské politice v Tibetu ukazují, že Tibet je pro mnohé fascinující a tajemnou zemí.
Do roku 1959 byla jediným uceleným svědectvím o conquistě vítězná kronika španělských dobyvatelů. Až mexický antropolog a historik Miguel León-Portilla shromáždil texty původních obyvatel, přeložené z jazyka náhuatl Ángelem Maríou Garibayem, a zpřístupnil