Eliasova kniha představuje zásadní text pro moderní myšlení o moderní i předmoderní společnosti. Patří k fundamentálním knihám sociokulturního dějepisu. Elias v ní stopuje nesnadný proces civilizace.
Publikace je výběrem příspěvků, které byly předneseny na konferenci "Sociální reprodukce a integrace: ideály a meze" pořádané Institutem pro výzkum reprodukce a integrace společnosti Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity v listopadu 2006.
Druhá kniha komentářů Zdeňka Velíška, z nichž je patrná snaha nabídnout pohled odlišný od tzv. hlavního názorového proudu a naznačit určité tendence dalšího vývoje. Autor se také rozepisuje o svých reportérských zážitcích v mnohdy svízelných situacích.
Myšlenka všeobecného základního příjmu, kterou prosazuje belgický profesor Philippe Van Parijs, přitahuje pozornost filosofů, sociálních vědců, politiků i občanů v mnoha zemích na různých kontinentech...
Nová knížka socioložky Jiřiny Šiklové, koncipovaná jako dopisy staromilské babičky dospívající vnučce, je poučenou a přitom dokonale srozumitelnou formou dialogu mezi generacemi.
Autor je salezián - kněz a pedagog. Na cestě latinskou Amerikou se zajímá o prorůstání indiánských kultur a křesťanství, o současnou sociální situaci i o možnosti, jak se pro její zlepšení mohou dnes křesťané angažovat, zejména mezi mládeží.
Kniha uvádí do problematiky politického extremismu. Vysvětluje myšlenky stojící u zrodu jeho levicových i pravicových forem, sleduje jejich vývoj a zabývá se jejich současnými podobami.
Historické bádání o moderních elitách se u nás začalo soustavně rozvíjet až po roce 1989. Časem se ukázalo, že bude třeba rozlišit různé typy vůdčích vrstev, mezi nimiž hrají nezastupitelnou roli právě elity podnikatelské.
Doplněné a rozšířené vydání knihy Dětská prostituce se šířeji zabývá otázkou komerčního zneužívání dětí a přináší výsledky nových studií tohoto aktuálního tématu.
Druhé vydání knihy, v níž se autor věnuje tématu ženství a jeho proměn. Ve čtyřech esejích se zamýšlí mj. nad fenoménem lásky, sexu a svádění, vztahu žen k práci, rodině a moci.
Le Goffova teoreticky založená kniha stála před dvěma desetiletími u počátků dnes módního tématu sociokulturní paměti. V několika navzájem provázaných esejích se zde Le Goff zamýšlí nad mechanismy konstruování individuální a kolektivní paměti.