Autorka sleduje dějiny evropské ženy od středověku až po dnešní dobu. Seznamuje nás se sociálním, politickým a právním postavením žen v minulosti a nepomíjí ani problematiku každodenního života a kultury.
Sborník esejí norského antropologa, který se věnuje široké paletě témat (etnicita, acionalismus, kulturní komplexita, politika identit, multikulturní identita, etnický konflikt).
Publikace je určená všem, kteří si začínají uvědomovat, že se jich domácí násilí nějakým způsobem týká a že mohou být jeho obětí. Text je přizpůsoben českému právnímu prostředí a doplněn zákonem č. 135/2006 Sb.
Tvůrci publikace Humanitní vědy dnes a zítra, významní představitelé našich současných humanitních věd, se snaží z úhlů pohledu svých konkrétních oborů zodpovědět otázku, jaký je smysl věd o člověku a jejich budoucnost.
Má sociální stát budoucnost? Jsou neoliberální reformy nutné? Dá se sociální stát sladit s globálním kapitalismem? Jaký význam má pro levici? Tyto a podobné otázky si kladou autoři v knize.
Autor se zamýšlí nad hrozbami, jimž jsou vystaveny moderní liberální demokracie a které vyplývají ze soudobých procesů "globalizace " ekonomiky a politiky, z "modernizace" společnosti a kultury a z "europeizace" původně rozděleného kontinentu.
Autorka této knihy zkoumá současný stav feministicky motivovaného výzkumu od antropologie přes estetiku, teorii vědy a kritiku rozumu až po politickou teorii a teorii práva.
Přední americký nezávislý expert na výzkum veřejného mínění ukazuje, v čem se Američané odlišují od všech ostatních - a jak postoje Američanů přispívají k růstu antiamerikanizmu.
Publikace se zabývá tématem, jehož systematické pokrytí je nutné nejen pro budování odborného diskursu genderových studií u nás, ale také pro úplnější poznání transformačních procesů v České republice po roce 1989.
Základem práce z oboru dějin literatury je rozsáhlá studie srovnávající dvě významná básnická díla české a slovenské literární moderny z přelomu 19. a 20. století: báseň Modlitba Karla Hlaváčka a báseň Solitudo Ivana Kraska.
Kniha je souborem textů, které vznikly z přednášek a diskusí ve stejnojmenném kolokviu Centra genderových studií FF UK v zimním semestru akademického roku 2005-2006.
Ústředním tématem knihy jsou především dlouhodobé procesy transformace společenských a osobnostních struktur. Práce představuje základ nedogmatické, empiricky fundované sociologické teorie sociálních procesů.
Renomovaný autor (např. Konec dějin a poslední člověk) ve své knize reflektuje vývoj, kterým v posledním půlstoletí prošly Spojené státy a postupně i další hospodářsky vyspělé země, a sleduje jeho vliv na změny společenského řádu.
První mikrohistorická práce o dějinách 19. století. A. Corbin v ní rekonstruuje svět obyčejného měšťana, žijícího na pařížské periferii, jenž nijak nezasáhl do velký dějin a jehož život je typickým pro anonymní masy lidí z nižších sociálních vrstev.
Závěrečný díl rozsáhlé trilogie předního německého historika je věnován otázkám víry, ale i magie a osvícenského přesvědčení o rozhodující roli rozumového poznání.
