Kniha sociologie vychází jako šestá ze série přehledových oborových publikací, určených pro nejširší veřejnost od úplných začátečníků až po pokročilé studenty a odborníky.
Kulturní historik Christopher Lasch (1932–1994) z Univerzity v Rochesteru zkoumá kořeny a důsledky normalizace patologického narcismu v americké kultuře 20. století na základě psychologické, kulturní, umělecké a historické syntézy.
Publikace prostřednictvím uceleného souboru mezioborově pojatých statí dokumentuje inovace, které tzv. digitální obrat přináší do práce českých sociálněvědních a humanitních badatelů.
Na otázku “co je nového ve společnosti” odpovídají novináři, zvědaví sousedé, nebo sociologové. Poslední jmenovaní se během 20. století snažili vysvětlit třídy, elity či problémy měst. Co však tyto velké teorie říkají o nás?
Další vydání knihy, která podává výklad učení sociologů 19. a počátku 20. století z perspektivy změn, jimiž prochází moderní společnost v současné době.
Kniha je překladem původní sociologické monografie z roku 1974, která analyzovala stav rovnoprávnosti žen v Československu ve srovnání se stavem v Německé spolkové republice.
Politická situace a stupňující se společenské napětí v meziválečných zemích Rusku a Německu vyhnaly z domovů statisíce lidí a přiměly je hledat útočiště v cizině.
Pedagogika utlačovaných rozvíjí teorii vzdělávání přizpůsobenou potřebám těch, kdo jsou v kapitalistické společnosti znevýhodnění a marginalizovaní. Kniha kombinuje pedagogickou a politickou filozofii, nabízí analýzu útlaku a teorii osvobození.
Spojení televize a vrcholového sportu vytvořilo specifický a velmi vlivný žánr populární kultury. Vytváření sportovních příběhů, které je pro současná média typické, je zároveň snahou vtisknout těmto narativům trvalejší a ucelenější podobu.
Každý politický systém moderní éry se odvozoval od některé ze tří velkých ideologií. První a nejstarší z těchto ideologií je liberalismus, druhou je komunismus, třetí je fašismus.
Kniha Člověk a strach vychází v edici Andrias, jejímž cílem je přinášet aktuální výsledky antropologického výzkumu na pracovištích Fakulty humanitních studií Univerzity Karlovy. Nepřímo navazuje na první publikaci ediční řady Evolvendi anthropologicae.
Náš tekutý moderní svět není – jako žádná tekutina – schopen zůstat v klidu a podržet si nadlouho svůj tvar. Všechno, nebo téměř všechno se v něm neustále mění.
Kniha přináší rozhovory s výraznými
osobnostmi, které se v sociálních službách pohybují řadu let na
nejrůznějších pozicích, a přibližuje čtenářům jejich názory na aktuální problematiku vztahující se
k tomuto oboru.
Fotografie, které neustále pořizujeme a sdílíme, utvářejí naše sociální vazby, reflektují a proměňují společenské hierarchie i to, kým jsme, jak sami sebe vnímáme, po čem toužíme a na co chceme vzpomínat.
