eseje, úvahy, publicistika

Neúnavná slova jsou výborem nejvýznamnějšího českého hungaristy, mezinárodně uznávaného profesora Petra Rákose, který takto sám vybral a uspořádal.

Soubor textů básníka, výtvarníka a esejisty Karla Zlína (vl. jm. Karel Machálek, nar. 1937) je věnován tématům konkrétním i obecným. Promítá se v nich dramatický osud exulanta, ale i reflexe situace umění a kultury v postmoderní společnosti.

V šestnácti esejích této knihy čtenář nalezne kritické úvahy o stavu a aktuálních problémech našeho světa i o současných proměnách náboženství.

Autorka v knize shrnuje vše podstatné, co dokáže současná literární věda nabídnout k obrazu města v literatuře.

Sborník šesti esejů vychází k 100. výročí úmrtí Bjornstjerne Bjornsona - významné osobnosti norské kultury, autora textu norské hymny, nositele Nobelovy ceny za literaturu a bojovníka za práva malých národů na sebeurčení.

Švýcarský autor Jürg Amann dospívá k mimořádnému porozumění Kafkovu dílu snahou o pochopení Kafkova života - ale nikoli obvyklým pátráním po autobiografických prvcích.

Esejistická kniha G. Lipovetského (nar. 1944) si všímá změny, k níž došlo v chápání a prožívání morálních hodnot.

Kniha usiluje o definici a vymezení oboru vizuální antropologie v rámci sociální a kulturní antropologie a zaměřuje se především na souvislosti filmu a audiovizuálních médií s vědní disciplínou.

Lidská touha po poznání nedosažitelných a nevysvětlitelných jevů nekončí ani s rozvinutým vědeckým poznáním a představou, že "už vlastně všechno víme". Jedním z prostředků takového poznání může být užívání psychoaktivních látek.

Esej Jiřího Gruši Beneš jako Rakušan je něco jako "román faktu". Postavy jsou faktické, ne fiktivní (Beneš, Hitler, Masaryk, Gottwald…), práce s fakty odborná, práce se slovem a příběhem literární.

Kniha Počátky je o naději, lásce a dotýkání, ale také o bolesti a odpouštění. Tomu, kdo to dovolí, bude vyprávět příběh lásky, který prochází všemi veky tohoto světa. Ukazuje mnohé, bude záležet jen na vás, co všechno spatříte na kresbách a mezi řádky…

Na počátku komunistické éry, v době všeobecného jásotu pro jednotu se slovanským Sovětským svazem, vyložil Václav Černý historické kořeny panslavismu - od německé romantiky přes české obrození až k panrusismu .

Kniha Vnitřní cesty do vnějšího vesmíru je souborem esejů na téma průzkumu a objevování vlastního vědomí pomocí psychedelických látek.

Přední americká autorka a kritička se ve svém nejnovějším knižním eseji zamýšlí nad dějinami zobrazování a vnímání násilí, bolesti a utrpení.

Monografie Současní Irokézové: severoameričtí indiáni a utváření jejich identit se zabývá problematikou identifikace skupin lidí, kteří se označují za Irokéze nebo jsou označováni za Irokéze.

Osvěžující literární skvosty výtečného spisovatele, které vyprávějí i o době, v níž vznikaly, a přibližují osobnosti, na které jsme třeba již i pozapomněli, čte Josef Somr.

Zřejmě první bezprostřední domácí básnická reflexe komunistického převratu a života ve lži, jenž zavládl po něm.

Souborné vydání autorových esejů z let 1987-2010. Týkají se živé přírody - zvířat, rostlin a hub - a vědy o ní, to jest biologie, života, osudu a postavení vědců, environmentalismu a ochrany životního prostředí a rovněž literatury a některých cizích zemí.

Kniha obsahuje eseje z let 1994-2004.

Esej sleduje proměny tradičního chápání kultury v moderní době. Popis jednotlivých projektů "moderní" kultury - od Matthewa Arnolda k F. R. Leavisovi, Marshallu McLuhanovi, Jeanu Baudrillardovi, Georgi Steinerovi a Zygmuntu Baumanovi.