Fejetony

(...) Hutka je výborný pozorovatel, je mu cizí lhostejnost. Chybí mu shovívavost, občas z něj mluví zahořklost - naštěstí. Ono bývá často prospěšné hořkosti vyplivnout a formulovat názor natvrdo. Navíc těší, že Hutka sám sebe neidealizuje, nestydí se odkrývat vlastní hněvivost, vlastní chyby a pochyby. Nehraje si na zneuznaného posledního spravedlivého, byť tento pocit by šlo některým fejetonům z poslední doby podsunout. Jen poctivě říká vlastní názor. Hutkovy Spisy vycházejí na přeskáčku. Fejetony nesou pořadové číslo 3 a na trhu již je díl druhý, shrnující Hutkovu básnickou tvorbu. Následovat budou opožděný svazek první s Hutkovými písňovými texty a dalších pět knih Spisů, kompletujících prózy, rozhovory i dobové dokumenty. Fejetony ovšem obstojí i mimo řadu, jako samostatná kniha.