eseje, úvahy, publicistika

Kritické články navazují na soubor esejů o české poezii, za který autor obdržel Cenu F. X. Šaldy. Týkají se více než 52 básnických knih a obsahují oddíl o české próze. V závěru je svazek doplněn 17 úvahovými útvary o české literatuře a kultuře.

Kniha zkoumá z etymologického hlediska šlechtické tituly v germánských, slovanských, baltských a keltských jazycích. Na příkladu etymologického rozboru šlechtických titulů se v ní ukazuje, jak může etymologie fungovat jako pomocná věda historická.

Soubor esejů Jeana Améryho (1912-1978) se vrací do období druhé světové války a let následujících a zachycuje autorovu klíčovou zkušenost - zážitky židovského vězně nacistických vyhlazovacích táborů.

Publikace otevírá nový pohled na vztahy mezi českou a vídeňskou modernou přelomu 19. a 20. století, poprvé syntetickým způsobem zpracovává kontakty mezi vedoucími představiteli české literární i politické moderny.

Problém plastičnosti autor sleduje v dílech amerických minimalistických sochařů, George Segala, Zdeňka Palcra, Miloslava Chlupáče, Karla Nepraše či Stanislava Podhrázského.

Soubor filmových recenzí, které vycházely v letech 2004–2011 v revue Prostor, je doplněn o několik textů dosud nepublikovaných. Autorka se věnuje dílům patřícím do zlatého fondu kinematografie (od Antonioniho, Tarkovského či Saury) i současné produkci.

Intelektuální biografie významného esejisty, kulturního kritika, literárního teoretika, filozofa a spisovatele Georga Steinera.

Neúnavná slova jsou výborem nejvýznamnějšího českého hungaristy, mezinárodně uznávaného profesora Petra Rákose, který takto sám vybral a uspořádal.

Soubor textů básníka, výtvarníka a esejisty Karla Zlína (vl. jm. Karel Machálek, nar. 1937) je věnován tématům konkrétním i obecným. Promítá se v nich dramatický osud exulanta, ale i reflexe situace umění a kultury v postmoderní společnosti.

V šestnácti esejích této knihy čtenář nalezne kritické úvahy o stavu a aktuálních problémech našeho světa i o současných proměnách náboženství.

Autorka v knize shrnuje vše podstatné, co dokáže současná literární věda nabídnout k obrazu města v literatuře.

Sborník šesti esejů vychází k 100. výročí úmrtí Bjornstjerne Bjornsona - významné osobnosti norské kultury, autora textu norské hymny, nositele Nobelovy ceny za literaturu a bojovníka za práva malých národů na sebeurčení.

Švýcarský autor Jürg Amann dospívá k mimořádnému porozumění Kafkovu dílu snahou o pochopení Kafkova života - ale nikoli obvyklým pátráním po autobiografických prvcích.

Esejistická kniha G. Lipovetského (nar. 1944) si všímá změny, k níž došlo v chápání a prožívání morálních hodnot.

Kniha usiluje o definici a vymezení oboru vizuální antropologie v rámci sociální a kulturní antropologie a zaměřuje se především na souvislosti filmu a audiovizuálních médií s vědní disciplínou.

Esej Jiřího Gruši Beneš jako Rakušan je něco jako "román faktu". Postavy jsou faktické, ne fiktivní (Beneš, Hitler, Masaryk, Gottwald…), práce s fakty odborná, práce se slovem a příběhem literární.

Lidská touha po poznání nedosažitelných a nevysvětlitelných jevů nekončí ani s rozvinutým vědeckým poznáním a představou, že "už vlastně všechno víme". Jedním z prostředků takového poznání může být užívání psychoaktivních látek.

Kniha Počátky je o naději, lásce a dotýkání, ale také o bolesti a odpouštění. Tomu, kdo to dovolí, bude vyprávět příběh lásky, který prochází všemi veky tohoto světa. Ukazuje mnohé, bude záležet jen na vás, co všechno spatříte na kresbách a mezi řádky…