(...) Rozmezí bezmála třiceti let, během nichž rozhovory vznikaly, a okolnosti, na něž reagovaly, umožňují udělat si docela dobrou představu o Grušově názorovém vývoji. (...) V úvodních dvou rozhovorech Hlídky poznáváme Grušu ve stadiu německé emigrace, v dalších interview pak v různých fázích jeho polistopadového angažmá v diplomacii a v české politice. Pregnantní slovník a argumentační říznost jej neopouštějí po celou tu dobu, stejně tak polemičnost zacílená na české poměry, které i po roce 1989, a v posledních letech dokonce s novou intenzitou, považoval za zatuchlé, málo otevřené sousedům a evropskému prostoru jako takovému.