Polský publicista Mariusz Szczygieł věnoval knihu Udělej si ráj (polsky 2010) opět svému oblíbenému tématu: Češi polskýma očima. Poprvé tak učinil v knize Gottland (polsky 2006, česky 2007), která se u nás dočkala nadšeného přijetí a ocenění. Oproti Gottlandu, který stavěl na příbězích – líčení osudů několika vybraných osobností –, má druhá Szczygiełova kniha vydaná u nás blíže k jeho novinářské práci.

Jaký vzkaz o Češích by dostal příchozí z vesmíru, kdyby zhlédl nejznámější český film Ostře sledované vlaky Jiřího Menzela podle Hrabalovy povídky?

(...) Zatímco literární reportáže shromážděné v Gottlandu pokrývaly prakticky celé 20.století, Udělej si ráj vypovídá zejména o současnosti. Ačkoli se jednotlivé kapitoly dost různí stylově i tematicky, z knihy přece jen vystupují dva tematické okruhy. Tím prvním je povaha české kultury: zatímco polská je podle Szczygieła nekrofilní, neboť se vyžívá v křivdách a ztrátách, česká kultura vznikla jako antidepresivum. Češi mají tendenci všemu se vysmát, vše ironizovat a znevážit, je jim cizí patos i hrdinství. Přináší to s sebou jak jistou rozbředlost, tak – a to Szczygieła zajímá víc – otevřenost. Druhým tematickým trsem je pak z polského pohledu skandální vztah Čechů k Bohu, přesněji řečeno jeho absence. (...) Závěť Karla Teigeho je patrně zveřejněna vůbec poprvé a doplňuje předcházející pasáže o tom, jak se Češi (ne)loučí se svými zesnulými. (...) Spíše to však souvisí s vytěsňováním smrti, která do kultury smíchu jaksi nezapadá. "Říkám tomu republika popírání," píše jeden anonym. "Stresovaný občan nemá vidět nic, co souvisí s pomíjivostí, stářím a smrtí."

Čtyři roky po českém vydání svého Gottlandu přichází Mariusz Szczygieł s jeho volným pokračováním nazvaným Udělej si ráj. Zkoumá v něm především to, jak mohou Češi žít bez Boha. (...) Jádrem knihy jsou tři velké reportáže o vztahu Čechů ke křesťanství a jeho představitelům, víře a posledním věcem člověka (Jak se vám žije bez Boha?, Tak si to s Papežem užijte!, Nikdo tu netrpí rád). Autor se v nich úzkostlivě vyhýbá vlastnímu komentáři, pouze řadí za sebou jednotlivé výroky a popisy situací. Zatímco pro velkou část Čechů postrádá otázka, jak žít bez Boha, valný smysl, v Polsku vzbudily reportáže vyhrocené a protikladné reakce, z nichž autor v úvodu obsáhle cituje (...) Malých point a sarkasmů jsou reportáže plné, což nepochybně přispívá k jejich úspěchu: "Jen v knihkupectví Academia vidím nový český překlad Bible. Leží vedle románu Merde Stephena Clarka." Úspěch má nová kniha Mariusze Szczygieła zaručen.