filosofie a náboženství

Literární útvar podobenství měl dlouholetou tradici už v hebrejském starozákonním písemnictví. Znalci zákona jej užívali pro názorné objasnění své nauky. Jinak tomu však bylo u Ježíše. Podobenství jsou u něho bezprostřední součástí jeho poselství.

Dubnové číslo otvírá rozhovor s Janem Krajhanzlem o zásadním výzkumu občanské angažovanosti v Čechách, dva texty přibližují překonávání raně křesťanského odmítání pohanů (a aktuální dopady tohoto procesu), ...

Jádrem pátého svazku Ročenky pro filosofii a fenomenologický výzkum (2015) je reflexe prof. Kennetha Maly nad problematikou Heideggerových Beiträge (1936/38).

Další kniha z řady základních textů evropské vzdělanosti iniciovaná Petrem Vopěnkou. A po desetiletích teprve druhá přeložená kniha zásadních textů jednoho z největších matematiků, logiků a myslitelů dvacátého století.

Novénou – devítidenní modlitbou s Luísem da Câmara, životopiscem svatého Ignáce z Loyoly, si vyprošujeme to, co každý z nás nejpřiléhavěji potřebuje pro každodenní autentický život v Bohu.

Novénou – devítidenní modlitbou se sv. Františkem Xaverským si vyprošujeme to, co každý z nás nejpřiléhavěji potřebuje pro každodenní autentický život v Bohu. Modlitba je proložena historickými texty k životopisu světce.

Etika péče je nový a dynamicky se rozvíjející směr morální filosofie. Zatímco tradiční etické systémy zaměřují svou pozornost především na činy a vlastnosti jednotlivců, etika péče vyzdvihuje morální význam vzájemných vztahů osob a skupin.

Filosof a biolog Zdeněk Neubauer sestupuje od tradovaného chápání obrazu jako příběhu stvoření Adama a Evy a dalšího osudu lidstva do ještě hlubší genealogické vrstvy tohoto příběhu: ke stvoření mohutností, které prostupují celek stvoření.

Kniha představuje stručný Mohamedův životopis, a jakožto příspěvek k vyvážené diskusi o islámu je určena především studentům středních škol.

Britský historik svým nezaměnitelným způsobem, v němž se pojí odbornost s mistrovským vypravěčstvím, vtahuje čtenáře do barvité společnosti Athén pátého století před Kristem a na tomto historickém pozadí vykresluje osudy „otce“ západní filozofie.

Současná akceleracionistická filozofie čím dál více slouží jako jistý bod propojení, který v sobě propojuje různorodé pokusy o přeformulování dřímajících společenských možností.

Známý výrok z Dostojevského románu Idiot „Krása spasí svět“, který dal název této kolektivní monografii, otevřel otázku, na kterou se kolektiv autorů této knihy pokusil dát odpověď: „Jaká krása spasí svět?“

Autor se v deseti studiích zabývá problematikou totožnosti.

Jádro Lovaňských přednášek tvoří výklad tří významných příspěvků k rozvoji moderního vědeckého myšlení, na jejichž vzniku se podílelo prostředí českých zemí.

Publikace, v českém prostředí zcela ojedinělá, přibližuje jednu ze stěžejních otázek liturgické reformy, iniciované II. vatikánským koncilem (1962–1965).

Autorka knihy Putování po čtrnácti životech v sobě našla odvahu podělit se s druhými lidmi o své zážitky při procesu terapie minulými životy.

Otec Jeroným rád opakoval, že v duchovním životě je třeba „stavět na pevných základech“. Růst v nadpřirozeném životě seznamuje jednoduchým způsobem se zákony života s Bohem.

Nová kniha autora Co se děje v kostele se věnuje tématu přípravy katolických dětí na první svaté přijímání a svátost smíření.

Zatímco v první části této knihy se autorka Symbolismu lidského těla zabývá přítomností andělů v židovsko-křesťanské tradici, Pierre-Yves Albrecht zkoumá význam andělů od starověké Persie až po súfijský islám.