Takřka encyklopedické dílo Niklase Luhmanna (1927–1998), jenž patří k nejvýznamnějším a nejoriginálnějším německým myslitelům, je věnováno nejen sociologické teorii, nýbrž zasahuje i do filozofie.
Autor na základě dlouhodobého studia civilizací podává koncepčně utříděný přehled charakteristik vývoje a vzájemných vztahů civilizací. Kniha získala Cenu Josefa Hlávky v oboru společenských věd za rok 2002.
Autor ve své knize boří stereotypní náhled na Becketta jako protagonistu absurdity. Spolu se studiemi Adornovými a Mersierovými patří Fosterova práce k tomu nejlepšímu, co bylo o Beckettovi napsáno.
Autor se ve své poslední knize soustřeďuje na jediný, na pohled velice úzce vymezený problém: jak z působení vnějšího světa na naše smysly vzniká naše teorie tohoto vnějšího světa.