Kniha se zabývá smyslem a dějinami obrazové tradice, tak jak ji uchovává a rozvíjí umění, jehož prostřednictvím ji dokážeme rozpoznávat a přijímat za svou. Zamýšlí se nad smyslem dějepisné a uměnovědné práce.
Kniha Osoby představuje poslední, třetí díl pomyslné trilogie, spolu s první knihou Účelnost jako filosofický problém a druhou Štěstí a vůle k dobru; obě knihy již dříve vyšly v českém překladu.
Sborník je věnován životnímu jubileu významné české filosofky a theoložky Lenky Karfíkové. Soubor studií žáků a kolegů jubilantky, které vznikly při této příležitosti, ve svém celku tvoří průřez dějinami evropského myšlení.
„Už nejsi moje manželka.“ „To máme od Boha přijímat jenom dobro, kdežto věci zlé přijímat nebudeme?“ Jób 2, 10 Dobrý Bože! Stalo se něco, o čem bych nikdy nevěřila, že se může stát.
Kniha poskytuje základní informace o vzniku a vývoji všech jednotlivých náboženských obcí a dalších organizačních útvarů církve stejně jako shrnující kapitoly o její historii, teologii a liturgice, vývoji sakrální architektury, ...
Čo spája a čo rozdeľuje tri monoteistické náboženstvá na Slovensku? Pri spoločnom stole sa stretli rabín Miša Kapustin, evanjelický farár Ondrej Prostredník, katolícky kňaz Felix Mária a riaditeľ Islamskej nadácie na Slovensku Mohamad Hasna...
Ústředním tématem Šafaříkových textů je situace člověka a umění ve světě vědy a techniky. Vybrané eseje, přednášky a studie byly napsány v 60. a 70. letech.
Raimond Gaita je australsko britský filosof a spisovatel, českému čtenáři doposud známý jen z ojedinělých překladů dílčích textů. Jeho kniha Sdílené lidství. Text čtivým způsobem širší veřejnosti zprostředkovává filosofická témata dobra a zla.
Sbírka překladů Základní etické teorie představuje čtenářům základní směry a klíčové autory současné anglosaské normativní etiky, a nabízí tak materiál ke kurzu úvodu do etiky.
Protestant 2/2023 otevírá rozhovor s Hildegart Stellmacher o radostech i peripetiích jejího německo-českého angažmá. Proč je projevy náboženství, resp. spirituality třeba podrobovat průběžné kritice, zdůvodňuje J. Šamšula.
Wittgensteinovy poválečné zápisky o filosofii psychologie představují relativně málo známý (s výjimkou dílčího výboru z těchto textů, z něhož vznikl 2. díl Filosofických zkoumání), ale rozsáhlý a pozoruhodný materiál.
Svazek zpracovává dané téma mezioborově a přináší 23 studií z oborů dějiny a teorie literatury, dějin a teorie umění, filozofie, estetika, muzikologie, historie a historická sociologie.