filosofie

Studie věnovaná rozboru Plótinova pojednání O svobodě a vůli Jedna, v níž Plótinos poprvé v dějinách západního myšlení formuluje myšlenku nekonečné boží svobody.

Kniha významného francouzského komentátora Aristotelova myšlení se věnuje Aristotelově etice, konkrétně pojmu fronésis.

Filosofický esej.

Boreckého práce zdůrazňuje imaginativní restitutivní přístup k problematice interpretace symbolů.

Autor v knize představuje neobyčejně jasně a precizně Kantovu odpověď na otázku Jak jsou možné syntetické soudy a priori?

Sborník věnovaný popperovským motivům a inspiracím v analytickém proudu filozofického myšlení.

Autor v této knize rozpracoval originální koncepci vnímání, která ovlivnila řadu dalších francouzských filosofů.

Filosofický příspěvek k současné diskusi v biomedicíně. Řeší problematiku morálního a právního postavení embrya a vyjadřuje znepokojení nad možnými negativními důsledky programování lidí.

Další pokračování solovjevské řady přináší systematickou studii jednoho z nejvlivnějších ruských myslitelů.

Monografie obsahuje studie věnované klíčovým tématům Bergsonovy filosofie.

Esej francouzské filozofky přináší ojediněle fundovaný výklad fenoménu dandysmu i zasvěcené portréty jeho hlavních představitelů, jakými byli Brummell, Baudelaire, Byron, Wilde či Barbey d´Aurevilly.

Souborné vydání Platónových spisů v překladu Františka Novotného v pěti svazcích.

Cyklus přednášek o změně v dějinách myšlení, jež se uskutečnila v antickém Řecku a jejímž vyvrcholením bylo konstituování filozofie.

Pojednání nad Lyotardovou otázkou Co když pro lidstvo je ‚správné‘ právě to, aby bylo obýváno nelidským?” .

Gabriel Marcel, významný představitel francouzské filosofie existence, vedl na tomto poli polemiku s J.-P. Sartrem a soudobou francouzskou exiologií.

Jedno z klíčových děl italské literatury 19. století představuje v podobě Leopardiho úvah laický, filozofický a materialistický pól soudobé italské prózy.

Kniha úvah a námětů k zamyšlení či meditacím.

Tomáš Hauer v publikaci věnované soudobým postmoderním teoriím nejprve vysvětluje genealogii pojmu postmodernismus a analyzuje francouzské filosofické myšlení na cestě od strukturalismu k postmodernismu.