filosofie

V posledním Descartově spisu je vztah mysli a těla tematizován jak v rámci klasifikace jednotlivých afektů, tak i z hlediska tradičního cíle morální filozofie.

Kniha se zabývá základními metodologickými a filozofickými otázkami věd o společnosti.

Soubor statí, které se z různých aspektů pokoušejí o kritický dialog s některými formami soudobého postmoderního myšlení.

Autor se ve čtyřech esejích pokouší o rehabilitaci pojmu celku světa pomocí čtyř ARCHAI.

Druhý díl z trilogie Hadí síla a čakramy, jak je neznáte.

Obsah Taylorovy knihy vystihuje lépe její název, pod nímž byla poprvé vydána - neduhy moderny.

Sborník obsahuje Taylorovu významnou studii Politika uznání, v níž legitimizuje nárok na multikulturní uznání kulturně definovaných identit v liberálně demokratických společnostech.

Sborník příspěvků z mezioborového semináře Sto a tisíc let vědy a filosofie, jehož cílem bylo posoudit významné změny ve vývoji vědy a filozofie za posledních sto, resp. tisíc let.

V rozsáhlém eseji se jeho autor zaměřuje na vztah práva a spravedlnosti.

Takřka encyklopedické dílo Niklase Luhmanna (1927–1998), jenž patří k nejvýznamnějším a nejoriginálnějším německým myslitelům, je věnováno nejen sociologické teorii, nýbrž zasahuje i do filozofie.

Biografická esej o Arthuru Schopenhauerovi, jedné z nejrozporuplnějších postav německé klasické filosofie.

Autor ve své knize boří stereotypní náhled na Becketta jako protagonistu absurdity. Spolu se studiemi Adornovými a Mersierovými patří Fosterova práce k tomu nejlepšímu, co bylo o Beckettovi napsáno.

Odvážný a provokující filozofický esej o podstatě evropanství, který staví hermeneuticky pojatou identitu Já proti postmoderní kritice.

Autor se ve své poslední knize soustřeďuje na jediný, na pohled velice úzce vymezený problém: jak z působení vnějšího světa na naše smysly vzniká naše teorie tohoto vnějšího světa.

Sborník zahrnuje třináct studií k dějinám evropské a české filosofie středověku a raného novověku.

Polemika významného amerického fyzika o filosofických a společenských důsledcích moderní vědy a změny vědeckého paradigmatu.

Spis francouzského myslitele, který měl nejen značný dobový význam, ale zároveň se stal nadčasový.