filosofie

Obsah Taylorovy knihy vystihuje lépe její název, pod nímž byla poprvé vydána - neduhy moderny.

Sborník obsahuje Taylorovu významnou studii Politika uznání, v níž legitimizuje nárok na multikulturní uznání kulturně definovaných identit v liberálně demokratických společnostech.

Sborník příspěvků z mezioborového semináře Sto a tisíc let vědy a filosofie, jehož cílem bylo posoudit významné změny ve vývoji vědy a filozofie za posledních sto, resp. tisíc let.

V rozsáhlém eseji se jeho autor zaměřuje na vztah práva a spravedlnosti.

Takřka encyklopedické dílo Niklase Luhmanna (1927–1998), jenž patří k nejvýznamnějším a nejoriginálnějším německým myslitelům, je věnováno nejen sociologické teorii, nýbrž zasahuje i do filozofie.

Biografická esej o Arthuru Schopenhauerovi, jedné z nejrozporuplnějších postav německé klasické filosofie.

Autor ve své knize boří stereotypní náhled na Becketta jako protagonistu absurdity. Spolu se studiemi Adornovými a Mersierovými patří Fosterova práce k tomu nejlepšímu, co bylo o Beckettovi napsáno.

Odvážný a provokující filozofický esej o podstatě evropanství, který staví hermeneuticky pojatou identitu Já proti postmoderní kritice.

Autor se ve své poslední knize soustřeďuje na jediný, na pohled velice úzce vymezený problém: jak z působení vnějšího světa na naše smysly vzniká naše teorie tohoto vnějšího světa.

Sborník zahrnuje třináct studií k dějinám evropské a české filosofie středověku a raného novověku.

Polemika významného amerického fyzika o filosofických a společenských důsledcích moderní vědy a změny vědeckého paradigmatu.

Spis francouzského myslitele, který měl nejen značný dobový význam, ale zároveň se stal nadčasový.

Prvotina, jíž tehdy mladý petrohradský filosof vstoupil do filosofické arény, zůstává nadále cenným impulsem: nebát se kriticky promýšlet hodnotná témata metafyziky.

Soubor sedmi přednášek farncouzského filosofa Clauda Tresmontanta z let 1977-1985.

Monografie přibližuje život, dílo a ideový systém významného francouzského křesťanského filozofa.