(...) Solovjovova magisterská práce navzdory názvu Krize západní filosofie nezařazuje svého autora k tomu proudu ruských myslitelů, kteří apriorně kritizují Západ a západní myšlení. Solovjov naopak vychází z tradic a metodiky západního myšlení, aby dokázal, že se západní filozofie ve svém období po Kantovi ocitla na určitém scestí a přestala směrovat tam, kam by podle svého určení směřovat měla - k osmyslení lidské úlohy ve světě a ke sjednocení kosmu se svým božským prazákladem.