Mistr Eckhart (c. 1260 – c. 1328), významný německý filosof, mystik a teolog, předkládal své dílo. Kázání jsou považována za tresť jeho podivuhodně současné filosofie univocity, za „mystické“ spisy o nejhlubších tématech křesťanské teologie.
Je to tak – mnohá výtečná díla z dějin filosofie jsou málo srozumitelná i pro vysokoškoláka, a tím čtenáře i při jeho nejlepší vůli odrazují. Filosofický kompas ale často hledají velmi mladí lidé. Kam se tedy mají obrátit?
Eseje, v nichž se Hannah Arendtová táže po povaze svobody, autority a dějin, pojí motiv osudového přeryvu: přerušení západní filosofické tradice vyústilo v totality dvacátého století.
Pacidius Philalethi je filosofický dialog „pojednávající o povaze změny a kontinua, nakolik jsou přítomné v pohybu“ složený more socratico v říjnu 1976 během plavby z Anglie do Holandska, na samém konci Leibnizových pařížských let.
Bohatě vypravená celobarevná publikace vychází ke stejnojmenné výstavě pozdně středověkých modlitebních knih v Národní knihovně ČR (Klementinum, podzim 2019).
Kniha Svět modliteb rabína Elieho Munka je do dnešní doby považována za nejlepší komentář k židovským modlitbám, který byl napsán v jiném jazyce než hebrejštině.
Logika smyslu francouzského filosofa Gillese Deleuze, která poprvé vyšla v roce 1969, patří k hlavním dílům tohoto autora před jeho spoluprací s Felixem Guattarim.
Světově známý polský filozof a politolog ve své originální knize poukazuje na řadu předsudků, lží a pověr, jež si u nás donedávna činily nárok na výsadní postavení.
Protestant 9/2019 otvírá rozhovor s filosofem M. Petříčkem o tom, co filosof říká na občanskou angažovanost a co filosofii nabízí umění. Kázání Zdeňka Šorma připomíná, co vše se skrývá pod nabídkou biblického dne odpočinku.
Autor rozebírá myšlenku pokroku a její filozofy, zpřístupňuje
dějiny a učení kdysi vlivných náboženských společenství, sekt a
okultních hnutí. Čtenář se seznámí s neobyčejnými osobnostmi potulných
kazatelů, slavných médií a proroků, ...
Anselm z Canterbury (1033–1109) je jednou z nejvýraznějších osobností intelektuálního světa konce 11. století, za což si vysloužil vznosné označení Otec scholastiky.
Kniha má svůj základ v přednáškách, které autor pronesl na Pedagogické a Filosofické fakultě Karlovy univerzity. Jejich osnovu představil ve skriptech určených studentům všech humanitních oborů.
Kniha se zaměřuje na aktuální problematiku sociálních médií z hlediska kritické teorie společnosti. Ukazuje jak limity, tak emancipační potenciál sociálních médií ve vztahu k novým výzvám společností a technologií.
Ústředním motivem knihy je pobývání lidského společenství na této planetě od narození do smrti. Začíná úvahou o relativnosti pojmu cizinec, neboť cizím se může člověk cítit i v prostředí, kde se narodil, a opačně.
Kniha krátkých úvah o nekončící lidské touze po poznávání, vědění a přicházení věcem na kloub. Každá otázka, ať již naivně dětská, nebo položená třeba před začátkem zásadního vědeckého výzkumu, je podle autora znamením lidského života.
Říjnový Protestant otvírá rozhovor se spolzakladatelem Milionu chvilek pro demokracii Benjaminem Rollem, v němž se ohlíží za posledními událostmi kolem spolku a připomíná, že jejich východiskem není pouhé "antibabišovství".