filosofie

Kniha předkládá filosofické veřejnosti samostatný a svébytný koncept fenomenologické ontologie, který vyrůstá především z filosofie Jana Patočky, je však poučen i širším historickým vývojem fenomenologie.

Diamantová sútra patří mezi nejhlubší, nejposvátnější a nejvlivnější texty mahájánového buddhismu. Japonští a čínští buddhisté jej považují za jeden z nejhůře pochopitelných.

Nejpozději počátkem šedesátých let 17. století dospěl Komenský ve svých pansofických snahách k myšlence sestavit výkladový slovník, který by přinášel definice všech důležitých pojmů z oblasti vědění.

Jak se dnes studuje je asi nejpřístupnější text neapolského filosofa Giambattisty Vica (1668–1744). Vico zde přehledně srovnává moderní přístup ke studiu s antickým vzděláváním na příkladech různých disciplín.

Mahájánový buddhismus se od chvíle svého vzniku ve starověké Indii rozšířil po celé Asii a v Tibetu a východní Asii se stal převažující formou religiozity. V průběhu posledních pětadvaceti let zájem obyvatel Západu o mahájánu výrazně vzrostl, což se

Člověk ví, že musí zemřít, a toto vědomí patří mezi základní charakteristiky lidskosti, náboženství, metafyzika a kultura si však kladou za cíl smrt přemoci.

Kolektivní monografie vychází z dialogu inspirovaného mezinárodní konferencí Dis/appearing, sleduje základní mediální operace objevování a mizení a zhodnocuje několikaleté česko-německé diskuse zaměřené na společná teoretická a filosofická východiska

Tato kniha je první českou monografii, která se systematicky a kriticky věnuje pojetí morální odpovědnosti v díle židovského filosofa Hanse Jonase (1903–1993).

První Protestant r. 2018 otevírá rozhovor o současných podobách sociálně angažovaného křesťanství v Německu s Julií Lis a Benediktem Kernem.

Nová kniha z pera otce biskupa Ladislava Hučka chce seznámit čtenáře s bohatstvím myšlení významných ruských autorů 19. a první poloviny 20. století: Vladimír Solovjev, Pavel Alexandrovič Florenskij, Sergej Nikolajevič Bulgakov...

Sedmý svazek Spisů Petra Rezka zkoumá tělesné východisko architektonické zkušenosti a architektonického myšlení.

Mimořádné číslo Perception in Scholastics and Their Interlocutors přináší osm studií zkoumajících problematiku vnímání a smyslů v dějinách filosofie mezi 11. a 17. stoletím.

Iniciační text o číselných poměrech, lidské tělesnosti a duchu. Úvod do "zednářského" myšlení vycházející z původních principů starých řemesel.

Kultovní kniha americké literatury, podobně jako Kerouacův román Na cestě či Hellerova Hlava XXII. Spojuje zdánlivě neslučitelné žánry cestovního deníku, románu a filozofických úvah.

Třetí díl jedenáctisvazkových Dějin filosofie jezuity Frederica Coplestona zahrnuje dobu od Ockhama k Suárezovi. Jde tudíž o dobu od vrcholného středověku po raný novověk.

Jeden z nejznámějších krátkých textů Nietzschova raného období (z roku 1873), za autorova života nevydaný. Obsahuje první náběh ke kritice metafyziky, který vychází z metaforičnosti lidského poznání.

Přednáška Nač básníci? byla proslovena v nejužším kruhu přátel u příležitosti 20. výročí úmrtí R. M. Rilkeho, který zemřel 29. prosince 1926. Analyzuje básnické dílo R. M. Rilkeho a odkazuje i na několik básní F. Hölderlina.

Studie Řeč a zjevnost stručně načrtává pojetí řeči a rozumění v Heideggerově Bytí a času a poté se věnuje způsobu, jímž dnes raného Heideggera recipuje americký normativní pragmatismus (Dreyfus, Brandom, Crowell ad.).

Štefan Hríb vedl tři provokativní rozhovory o Bohu a světě kolem nás. V této knize najdete překvapující odpovědi na otázky, které položil jinak, než jak jsme zvyklí. Také proto jde o dobrodružnou četbu.