filosofie

Má-li věda za cíl poznání a ovládnutí světa, je umění především prostředkem poznání nás samých. Ba co víc, umožňuje nám nahlédnout, že každé poznání je v nějakém ohledu sebepoznání, jak to explicitně hlásá filosofie německého idealismu.

Protestant 10/17 otevírá rozhovor o aktuálních souvislostech české reformace s Richardem F. Vlasákem, skotský reverend John Miller se v kázání vrací ke 100. výročí Balfourovy deklarace, ...

Autor knihy v dějinných souvislostech osvětluje, v jak ideově upadlém světě současný Západ žije.

Svazek představuje kratší, avšak obsahově závažné texty německého reformátora. Cílem výboru je ukázat Lutherovo myšlení v jeho vývoji v čase i v jeho tematické rozmanitosti.

Ve svazku Nemožnost člověka autor uvažuje nad tím, co se to s moderním člověkem vlastně děje a kam směřuje, jak se proměnily hodnoty jednotlivce a celé společnosti, co způsobuje rozvoj techniky a kam se poděly tisícileté tradice.

Kniha filozofa, literárního teoretika a překladatele Josefa Fulky interpretuje některé - zejména filosofické - texty, jež tím nebo oním způsobem tematizují otázku gesta a znakového jazyka.

Manifest neomodernismu a nové víry se hlásí se k odkazu nosných proudů modernismu, především však k učení prvního československého prezidenta, polyhistora Tomáše Garrigua Masaryka.

Svazek III. Philosophica žurnalistica obsahuje veškerou Klímovu filosofickou tvorbu psanou pro dobové zveřejnění (knihy /Svět jako vědomí a nic, Traktáty a diktáty, Vteřina a věčnost/, články, studie, náčrty, rukopisy).

Osobní a osobitý příspěvek autora, jenž vyšel ze surrealismu (jeho české verze), ke krizi modernismu, jak k ní došlo koncem 20. století.

Spisy O Slunci a O světle představují zralou podobu autorova myšlení. První spis vychází z přirovnání ideje dobra ke Slunci a z analogie mezi viděním a věděním, jak je předkládá Platón v Ústavě.

Studie "Jest duše cizinkou na této zemi" sleduje Heideggerovo chápání odloučenosti (Abgeschiedenheit), s cílem přiměřeně položit a zodpovědět otázku po vztahu toho myšlení (Denken).

Tato kniha otevírá cestu k pravdě, i když musím dodat, že pravda je tak pomíjivá a nestálá, že dostat se dojejího jádra je velmi složité.

Vztah mezi myšlením a imaginací má zcela zásadní význam pro literaturu i filosofii. Kniha, v níž je konfrontováno středoevropské vnímání reality s myšlením sousedních kultur ovlivněných odlišnou historií.

Jednou z přirozených potřeb člověka je také racionální orientace v životě. Je to potřeba v silném smyslu lidská. K jejímu naplnění výlučně slouží etika.

Formou rozhovoru, jehož vůdčí osobností je Sókrates, uvažuje Platón o vztahu věci, pojmu a pojmenování.

Láska je podstata Boží, jak zvěstují hlavní světová náboženství, nejzřetelněji pak křesťanství, kde je láska zosobněna ve Vykupiteli Ježíši Kristu. A jako podstata Boží je láska také základem lidského bytí.

Estetika je etika. Samo originální oslovení skutečnosti nestačí; aby mohlo být umělecké ztvárnění vpravdě plnohodnotné, musí svými estetickými postupy sledovat etický požadavek.

Tak pravil Zarathustra je nejslavnější, ale možná i nejobtížnější knihou Friedricha Nietzscheho. Ve stejné míře se v ní totiž setkáváme s básnícím filosofem, jakož i s filosofujícím básníkem, který se zdánlivě uzavřel jakékoli systematice.

Jak sděluje reprodukce na přebalu, každý, kdo se věnoval filosofickému tázání, se určitým způsobem vyjádřil na tržišti idejí i k tématu náboženství.

Černý jelen (1863–1950) z kmene Siouxů, syn Splašeného koně, svatý muž a „strážce posvátné dýmky“ patří k mimořádným mužům své doby ve věcech náboženské víry i praxe.