Ciceronovo stěžejní dílo, navazující na spis O věcech veřejných a pojednávající o zákonech z filosofického, společenského a politického hlediska. Český překlad v zrcadlovém vydání připravil a poznámkami opatřil J. Janoušek.
Tato kniha představuje a analyzuje různé verze gnostického mýtu o stvoření Adama a Evy, jejich porušení zákazu jíst ze stromu poznání a vyhnání z ráje, které jsou řazeny k tzv. setovské gnósi.
Narození, láska a umírání vymezují život člověka odpradávna a rituály spjaté s těmito mezníky patřily vždy k nejdůležitějším okamžikům života, jejichž prostřednictvím lidé navazovali na kontinuitu svých předků, formovali svou vlastní identitu, ...
Kritická studie opírající se o spojení kritické epistemologie s existenciální ontologií připomíná jedinečný příběh české političky a feministky Milady Horákové.
Autor, který působí ve funkci duchovního vůdce Západoaustralské buddhistické společnosti, je proslulý jako vynikající spisovatel, duchovní učitel a řečník, a proto je často zván na různé akce a přednášky.
Studie Kdo je člověk? je rozšířenou verzí přednášky, kterou Heschel proslovil na Stanfordské universitě v roce 1963 (Raymond Fred West Memorial Lectures at Stanford University). Bývá považována za klíčovou práci Heschelovy filosofické antropologie...
Autoři kolektivní cizojazyčné monografie zkoumají antické pojetí přátelství (philia) a jeho politický význam, a to jak v širším kontextu starořecké literatury, tak v reflexi klasických autorů, zejména Platón a a Aristotela.
Ne vždy je dobře rozuměno rozdílům ve filosofii Martina Heideggera před a po obratu (die Kehre) v jeho myšlení, a to včetně proměny chápání klíčového pojmu „das Dasein“ (pobyt) či užití pojmů nových, jako „das Ereignis“ nebo „das Gestell“.
Publikace dává zasvěcený pohled na problematiku základního díla theosofické literatury Tajného učení od H. P. Blavatské, od jehož vydání uplynulo již sto let.
Předkládaná publikace se zaměřuje na jednu z nejvýraznějších etap dialogu mezi marxisty a křesťany, jež spadá do 60. let 20. století, přičemž zvláštní pozornost je věnována situaci ve střední Evropě a zejména v tehdejším Československu.
Tento odborný exkurz do odpovědí na jednu z nejdiskutovanějších otázek je určen především těm, kteří se na možnost existence boha v jakékoli formě tváří skepticky.
V pokračování Hovorů autor rozvíjí svůj pohled do oblastí, kterými procházíme v přípravě na náš pozemský život a v nichž jsou koncipovány nejen všechny naše skutky, ale i záznamy jevů a událostí, které jsou pro nás coby lidské bytosti určující.
Od doby svého prvního vydání ve dvou svazcích v letech 1918 a 1923 je Zánik Západu považován za jednu z nejpozoruhodnějších knih 20. století a dodnes představuje klíčový text pro chápání dějin naší civilizace.