filosofie

Ne vždy je dobře rozuměno rozdílům ve filosofii Martina Heideggera před a po obratu (die Kehre) v jeho myšlení, a to včetně proměny chápání klíčového pojmu „das Dasein“ (pobyt) či užití pojmů nových, jako „das Ereignis“ nebo „das Gestell“.

Francouzský filosof a esejista Olivier Mongin nabízí strukturované pojednání toho, co dnes, v době globalizace, znamená město nebo urbánní prostor.

Publikace dává zasvěcený pohled na problematiku základního díla theosofické literatury Tajného učení od H. P. Blavatské, od jehož vydání uplynulo již sto let.

Předkládaná publikace se zaměřuje na jednu z nejvýraznějších etap dialogu mezi marxisty a křesťany, jež spadá do 60. let 20. století, přičemž zvláštní pozornost je věnována situaci ve střední Evropě a zejména v tehdejším Československu.

Tento odborný exkurz do odpovědí na jednu z nejdiskutovanějších otázek je určen především těm, kteří se na možnost existence boha v jakékoli formě tváří skepticky.

V pokračování Hovorů autor rozvíjí svůj pohled do oblastí, kterými procházíme v přípravě na náš pozemský život a v nichž jsou koncipovány nejen všechny naše skutky, ale i záznamy jevů a událostí, které jsou pro nás coby lidské bytosti určující.

Od doby svého prvního vydání ve dvou svazcích v letech 1918 a 1923 je Zánik Západu považován za jednu z nejpozoruhodnějších knih 20. století a dodnes představuje klíčový text pro chápání dějin naší civilizace.

Ve své nové výzvě světu předkládá dalajlama své myšlenky o tom, jakým směrem by se mělo lidstvo vydat v následujících desetiletích.

Zatím nejsouhrnnější domácí monografie o současné analytické filosofii vědomí, která se během posledních dvou dekád stala jednou z nejživějších oblastí filosofického výzkumu.

Mezi pozitivistickým filosofickým přístupem a Masarykovým realismem nacházíme mnoho shod, ovšem i mnoho zásadních odlišností, které nelze bez zevrubnějšího zkoumání jednotlivých etap vývoje Masarykova myšlení náležitě určit a zařadit.

Výběr textů podává přehled současných teoretických úvah věnovaných modernitě v singuláru i plurálu, a to jednak z evropské či západní perspektivy a jednak v dialogu s některými nezápadními, speciálně asijskými, interpretacemi.

Květnové číslo otevírá rozhovor s ghanskou teoložkou Mercy Oduyoye na téma ožehavé nejen v afrických církvích, Aby muži nemluvili za ženy. Petr P. Payne káže o těle na kříži a tělech na výstavách "bodies".

Tato studie z oboru aplikované filozofické logiky hledá odpovědi a zkoumá, nakolik se mění logika výroků o neurčitých doménách v porovnání s logikou výroků, které popisují zcela určitý svět.

Monografie sleduje interpretaci dějin spásy v díle Ambrosiastera, anonymního autora konce 4. století.

Francouzská epistemologie představuje v rámci filosofie vědy zcela svébytnou myšlenkovou linii, k jejímž nejvýznamnějším autorům náleží Gaston Bachelard se svou teorií epistemologických zlomů, Georges Canguilhem se svými dějinami vědeckých pojm, ...

Psycholog a dlouholetý praktikující tibetského buddhismu přináší pohled, který osvětluje vztah mezi emocemi a duchovní praxí.

Násilí patří k pradávnému zkušenostnímu inventáři lidstva, protože bylo a je přítomno ve všech jeho „mezních“ dějinných situacích a také v mnoha antropologických konstantách, ať už se jedná o strach, moc, smrt, trauma, teror, právo, ...

Uvedení do celkového kontextu myšlení a díla Martina Heideggera, který – i když nemusí být každému čtenáři sympatický buď jako člověk, nebo jako myslitel – přesto zůstane jedním z největších filosofů 20. století.

Rudolf Steiner v tomto svém stěžejním díle odpovídá na otázku, nakolik je člověk svobodný a co vůbec znamená svoboda člověka. Ukazuje, že skutečná svoboda vyvěrá z morální intuice a je nanejvýš individuální záležitostí.