filosofie

Každý, kdo nemyslí jen na to, jak se zařídit ve světě, jaký je, ale také přemýšlí, jak tento svět učinit lepším místem k životu, trpí (je-li soudný) pocitem marnosti.

Listopadové číslo připomíná 25. výročí převratu z perspektiv v tuzemsku méně obvyklých: Jak se kázalo v NDR těsně před pádem zdi? Historik Peter Moreé srovnává přechod od útlaku ke svobodě v Jihoafrické republice a střední a východní Evropě, ...

Předkládaná monografie zkoumá koncept harmonie u Komenského z trojí časové perspektivy. Jednak sleduje, jak je tato kategorie představena v díle samotného J. A. Komenského, případně v dílech jeho současníků.

Kniha v ucelené podobě přibližuje myšlení francouzského filosofa Louise Althussera, jednoho z nejvýznamnějších marxistických teoretiků 20. století.

Pětadvacetileté výročí od událostí roku 1989 přináší příležitost znovu reflektovat pojmy revoluce a transformace. Obsahuje transdisciplinární rozbory na pomezí filosofie, politologie, sociologie, globálních a kulturních studií.

Šestý ročník revue Parrésia opět přináší celou řadu zajímavých příspěvků z oblasti východního křesťanství.

Hudební cesta je osobním vyznáním současného francouzského filozofa Philippa Nema o hudbě jako o jedné z nejpodstatnějších složek lidského života.

Tato kniha pojednává o klasických problémech a koncepcích filosofie mysli, jako je ontologický dualismus, analytický behaviorismus, fyzikalismus, teorie identity,

Ve svém pojednání Manželská láska Swedenborg učí, že pohlavní rozdíly mezi mužem a ženou trvají dále i po smrti v duchovním světě a že manželství existuje i v nebi. Na zemi uzavřená manželství, která nejsou opravdová, však v nebi nepokračují.

Jedná se o první komplexní monografií pojednávající o Meadovi v českém prostoru. Jejím předmětem je prezentace a analýza naturalistické filozofie jednání tohoto myslitele a její následná aplikace na rozličné filozofické problémy.

Bohatost prožitků a citů mladým tiše závidí ti už dospělí. Jenže. Nedá se nic dělat, ale bez myšlenkových a fyzických střetů se sobě rovnými i nerovnými to ostatně nikdy nešlo, ani nepůjde. Koukněte, jak to bylo za filozofa Platóna.

Pod tímto titulem se skrývá jeden z nejznámějších Swedenborgových spisů Nový Jeruzalém a jeho nebeská nauka.

Jedná se o samostatně vydanou prostřední kapitolu Swedenborgova nejznámějšího díla Nebe a peklo, ve kterém se autor zabývá posmrtným osudem člověka v duchovním světě.

Kniha vysvětluje, že všechny síly působící ve stvoření ve svém konečném důsledku slouží všezahrnující Božské Prozřetelnosti. Bůh je Láska sama, a proto je primárním cílem Božské Prozřetelnosti naše věčné štěstí.

V textu je diskutován vztah vědy a víry, Darwinovy teorie a první kapitoly knihy Genesis, evoluce a křesťanství. Zvláštní pozornost je pak věnována třem zprávám o stvoření knihy Genesis a vztahu těchto textů k moderní vědě.

Trojice podobenství o posvátnosti života a o tom, že bolest je vždy v posledku vykoupena věčnou radostí.

Titul je posledním Plotinovým pokusem představit trojí ontologickou úroveň jeho universa.

V srpnu roku 1916 obhájila Edita Steinová u Edmunda Husserla ve Frieiburgu im Breisgau svou disertační práci nazvanou K problému vcítění ( Zum Problem der Einfuhlung ), a to summa cum laude, a stala se poté soukromou asistentkou svého „mistra”.

Kolektivní monografie k Platónovu dialogu Ión se zaměřuje především na vztah filosofie a řečnictví v klasickém Řecku.

Kniha čtenáře uvádí do soudobého politicko--filosofického čtení Pavlových listů, které však představuje kriticky a v kontextu soudobé historiografie a biblistiky.