filosofie

Luterský farář Richard Wurmbrand odmítl v období hluboké totality veřejně chválit komunistický režim a podrobit se jeho diktátu.Je uvězněn a společně s ostatními nepřáteli režimu vystaven mučení, o kterém obyvatelé svobodného světa nemají ani tušení.

Odborný recenzovaný časopis zaměřující se na problematiku akademického studia náboženství.

Publikace mapuje vybrané podoby proměn pojetí svobody od antiky po současnost.

Text se zabývá prózou dvou současných francouzských autorů.
V jejich dílech je zajímavým způsobem zpracován pohled na společensko-ekonomické změny, kterými prošla Francie během dvacátého století.

S nástupem analytické filosofie koncem 19. století sílil problém vztahu mezi jazykem a světem. Někteří analytičtí filosofové otázku, co je skutečné, odsouvali do pozadí ve prospěch otázky, jak používáme jazyk.

Kniha přináší na pozadí diskuse k problematice evropanství, kultury, civilizace a kulturní identity filosoficky laděné zamyšlení nad námi lidmi, nad naší planetou, nad naší civilizací, nad naší Evropou.

Autoři jednotlivých kapitol uvádějí Heideggerovo myšlení do konkrétních forem dialogu s jinými dějinnými autoritami.

Člověk se vždycky pouští na tenký led, chce-li mluvit o tom, jaký Bůh je a jaký není.

Ravaissonovo pojedání o zvyku významně zasáhlo do dějin francouzského myšlení. Například Bergson vypracovával svou dualitu mezi bezprostředním a zprostředkovaným poznáním v návaznosti na závěrečné pasáže spisu O zvyku.

Ačkoli Arnold rozvíjel ty myšlenkové postupy, které se již ustavily v jeho spisech o vzdělání, o roli kritiky a o studiu keltské literatury, eseje Kultury a anarchie se vyznačují rovněž počátkem něčeho nového.

Kniha je věnována estetickému myšlení několika významných francouzských filozofů druhé poloviny 20. století.

Obsah dvaceti kapitol tohoto svazku by bylo možno shrnout do tří vět: Svět se vyjevuje skrze jazyk. Výsledky zkoumání jazyka zakládají nový způsob přemýšlení o světě. Výsledky zkoumání jazyka mění pohled na dějiny dosavadního myšlení.

Chceme-li porozumět náboženskému pluralismu z hlediska recentní katolické teologické reflexe, je třeba si ujasnit některé základní koncepty, s nimiž současná teologická hermeneutika pracuje. Patří mezi ně i pojem náboženství.

Politice je věnován svazek O politické činnosti, který obsahuje pětici pojednání o aktuálních problémech Plútarchovy doby, ale i zásadním koncepčním otázkám politické morálky.

Spis O strachu z bohů pochází z raného období jeho tvorby. Plútarchos v něm podrobuje velice ostré kritice všechny iracionální projevy náboženské víry, její přepjaté či pathetické projevy.

Co je to inteligence? Mohou stroje myslet? Dokáží lidé myslící stroje zkonstruovat? Tyto a podobné otázky si filozofové kladou přinejmenším od počátku novověku, ale ucelenou podobu jim dal až Alan Turing v polovině 20. století.

Pro Aristotelovu etiku je klíčové téma ctnosti. Probírá se porůznu v celé Etice Nikomachově, nicméně její 2. kniha představuje východisko, kde je morální ctnost definována a uvedena do kontextu lidského života a jednání.

Španělský filozof Manuel García Morente (1886–1942) byl od roku 1912 profesorem etiky na madridské Universidad Central a roku 1930 podtajemníkem na ministerstvu osvěty v Berenguerově vládě.

Časopis pro filosofii a theologii.

Málokdo pochybuje, že člověk nemá jen tělo, ale také mysl. Co to však ta mysl je? Je to nějaký vnitřní prostor, kde se prohánějí myšlenky, pocity a přání, jak to intuitivně vnímáme? Nebo je to spíše jenom činnost mozku, jak nám říkají vědci?