Studie je příspěvkem k vyjasnění Heideggerova pojetí metafysiky jako „dějin bytí“ (Geschichte des Seins), a to na základě jednoho z jeho „vůdčích“ slov (Leitworte), totiž prostřednictvím titulu „der Anfang“ – počátek.
Kniha představuje v jednadvaceti statích některé důležité postavy moderního českého myšlení, přičemž hlavní důraz klade především na filosofy působící od poloviny dvacátého století až do současnosti.
Tato jedinečná kniha boří překážky, které brání pochopení některých historicky nejvlivnějších východních myslitelů a přibližuje tak východní myšlení evropským čtenářům.
Myslitelská cesta Martina Heideggera vyústila v přesvědčení, že úkolem
filosofie v „nynějším stavu světa“ může být jen snaha o pochopení
a interpretaci světa jako tkaniva čtyř vláken: Země, Nebes, Božství
a Smrtelných.
Být či nebýt? Mám přivést na tento svět a do této nejasné doby své děti? Ti, kdo si pokládají tyto otázky a nechtějí jednat pouze tak, jak se od nich obecně očekává, bývají svým okolím často ostrakizováni.
Abecedy filosofického myšlení nás provádí základními
filosofickými problémy a populární formou nás seznamuje
s řešeními, k nimž se v průběhu staletí dopracovala tradice,
jejímiž nejvýraznějšími představiteli jsou Aristotelés
a svatý Tomáš Akvinský.
Kniha přináší ve více než 1500 heslech, jako první publikace v českém jazyce, základní přehled konfuciánství v celé jeho rozmanitosti od nejstarších dob až do současnosti.
Hawking a Mlodinow ve své knize přístupným esejistickým stylem hledají odpověď na otázky, které připomínají spíše filozofické pojednání než kosmologický výklad: Proč jsme na světě? Proč vlastně vůbec něco existuje? Jaká je povaha reality?
Tradice pythagorejství poutala pozornost pro své názory a tabu již v 6. století př. n. l. Následovníci Pýthagory bývají považováni za zakladatele matematického uvažování či objevitele číselných poměrů hudebních harmonií.
Kašmírský šivaismus je nejvýznamnější nedvojnou filozofií Indie. Abhinavagupta, největší mezi starobylými šivaistickými mudrci, napsal mnoho hlubokých a rozsáhlých pojednání.
Parmenidova filosofie je prvním uceleným knižním textem levicového intelektuála Záviše Kalandry. Vznikl v polovině dvacátých let 20. století coby dizertační práce na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy.
V knize Přítomnost Boha v dějinách představuje Fackenheim svůj koncept „zakládajících zkušeností“ judaismu - společných, znovu zpřítomňovaných zkušeností, jež stvrzují víru v neomezeného Boha, přítomného v omezených lidských dějinách.
Nejstarší dochovaná kniha strategického myšlení a nejstarší literárně doložená vojenská doktrína v dějinách lidstva je dnes již kultovním dílem o vojenské strategii.
Výklad prvních dvou kapitol knihy Berešit (Genesis), v nichž autor nachází dva lidské prototypy - kreativního a majestátného (a majetnického) "Adama I" a Bohu oddaného muže smlouvy, osamělého "Adama II".