filosofie

Novela tematicky rozkrývá pohled na lidský život z hlediska východních filosofií, které ho pojímají jako putování lidské duše. Každá překážka a každé setkání činí tak duši lepší a cílem se stává neustálé „učení se“ a zlepšování.

Láska, léčení, úspěch, blahobyt a štěstí budou posíleny, porozumíme-li zákonům posvátné geometrie a začneme je ve svém životě používat.

Odborný recenzovaný časopis zaměřující se na problematiku akademického studia náboženství.

Jungova myšlenka individuace jako procesu morální evoluce je myšlenkou navýsost duchovní.

Rozhovory a eseje z první poloviny devadesátých let rozšířené o knižně nevydané dialogy a úvahy z let 1998-2012.

Studie si klade za cíl systematicky poznat lidskou bytost a její základní struktury z ryze filosofických hledisek.

Kniha obsahuje čtivě a srozumitelně napsané krátké eseje, které vycházely v rozmezí let 2003 až 2011 jako úvodníky časopisu Vesmír a jež autor pro účely knižního vydání mnohdy rozpracoval a rozšířil o nejaktuálnější informace.

Zejména studenti humanitních oborů, filozofové a psychoterapeuti jistě ocení novou knihu renomovaného českého autora doc. PhDr. Pavla Hlavinky, Ph.D.

Studie na téma vztahu člověka a prostředí, které obydluje, vychází z poznatků kulturologie a kulturní a sociální ekologie, ale směřuje spíše do oblasti environmentální filozofie a etiky.

Dvě průkopnické eseje známého psychologa Jamese Hillmana (1926-2011) posouvají archetypální psychologii novým směrem: ke světu.

Autor čerpá inspiraci z pramenů tak různorodých jako jsou filosofie Maurice Merleau-Pontyho, balijský šamanismus, apačská vyprávění příběhů i ze své zkušenosti pouličního kouzelníka, aby nám odhalil hlubokou a tajuplnou závislost člověka na přírodě.

Autor se ve své knize dělí se čtenáři o vlastní reflexe a prožitky.

Příručka Pasivního Křesťana je stručnou sondou do života a působení nejvýznamnější postavy křesťanských dějin Ježíše zvaného Kristus.

Autor čtenářům nabízí své přesvědčení o tom, že má-li snášet bolest, trocha odvahy pomáhá víc než mnoho vědomostí, troška lidského soucitu více než mnoho odvahy a nejnepatrnější dotek Boží lásky více než všechno toto dohromady.

Francouzský filozof André Glucksmann se v prvních kapitolách knihy snaží hledat kořeny svého celoživotního vystupování proti totalitarismu i post-totalitarismu všeho druhu sebereflexí vlastního života, v příběhu své rodiny a ve svém dětství a dospívání.

Vnímání není pro Merleau-Pontyho jedním z možných témat filosofie, nýbrž jejím východiskem. Kniha charakterizuje pozici francouzského fenomenologa vzhledem k některým naukám britského empirismu, Descartovi a Husserlovi.

Kniha se vedle snahy problematizovat některé zjednodušující a zavádějící interpretace, jimž bylo Nietzschovo dílo po jeho smrti vystaveno, zabývá rovněž německou a francouzskou recepcí jeho filosofie.

Když Kant postuloval jako základní otázku celého svého myšlenkového úsilí problém "Jak jsou možné syntetické apriorní soudy?", odkázal následujícímu filosofickému myšlení úkol, který dodnes nepřestává být předmětem sporů a kontroverzí.

Tématem knihy jsou širší filosofické i mimofilosofické souvislosti Wittgensteinova argumentu proti soukromému jazyku.