filosofie

Tato kniha vede čtenáře k pochopení a ocenění základních pojmů klasického indického buddhistického myšlení: sleduje jeho vývoj už od Buddhovy doby a otvírá pohled na nejnovější vědecké poznatky i sporné otázky.

Monografická studie uvádí čtenáře do myšlenek klíčového díla Heideggerovy pozůstalosti, Příspěvků k filosofii (Beiträge zur Philosophie. Vom Ereignis; 1936).

Při každé opravdové filosofické tematizaci se zároveň naskýtá otázka, proč a k čemu filosofie?

Tato kniha vám nabízí možnost povzbudit vaši touhu po pozitivním myšlení, povzbudit vaši touhu po vnitřním klidu, po víře v sebe sama.

Kniha prezentuje na poměrně malém prostoru obecnou a ambiciózní teorii vztahu politiky a filosofie.

Filozof Rémi Brague vychází ze zdánlivé samozřejmosti, že Bůh sám o sobě je stejný pro všechny. Usiluje o popis toho, jaký obraz si o něm vytváří určité náboženství, v tomto případě křesťanství, a nabízí i srovnání s židovstvím a islámem.

Sebrané časopisecké studie, publikované po Listopadu, objasňují nově vzniklou intelektuální situaci v oblasti filozofie jako fragilní.

Monografie se věnuje výkladu Scotova filosofického odkazu - totiž jeho koncepci metafyziky jakožto aristotelské vědy, která zkoumáním povahy jsoucna jakožto jsoucna a jeho transcendentálních vlastností odkrývá metafyzickou nutnost existence Boží.

Lars Svendsen se nad nudou zamýšlí formou eseje. Ve Filozofii nudy se táže po jejím původu a pravé povaze. Uvažuje, proč ji člověk není schopen přemoci silou vůle. Sleduje, jak se pojem nudy odráží v dějinách filozofie, v beletrii, psychologii teologii.

Autor ve své knize podává výklad teoretických kořenů Marxovy filozofie, zařazuje ji do dobového sociálního kontextu, který je současně představen jako hlavní motiv Marxova myšlení.

Ve svazku imaginárních dopisů proslulým i málo známým adresátům francouzský filosof skládá účty ze svého života.

Konfrontací rozličných chronologicky na sebe navazujících zpřístupňování obsahu pojmu lenosti se publikace snaží zachytit argumentační odůvodnění toho, proč lze současnost nazvat věkem kontraproduktivity.

Studie se zabývá Spinozovou teorií mysli s důrazem na dva motivy: konstitutivní vztah ideje k afektu a tzv. moc rozumu nad afekty.

Knihu tvoří tři úzce související texty významného francouzského filosofa a fenomenologa Maurice Merleau-Pontyho.

Úlohou předkládané studie je interpretovat klíčové pojmy Aristotelovy etiky a pokusit se jednak přispět k lepšímu porozumění této myslitelské pozici, jednak oživit některé otázky a akcenty.

Knihu koncipoval autor jako výběr svých dvaceti čtyř nejvýznamnějších statí z pastorální teologie. Hloubka, neotřelost a živá moudrost v odpovědích na nezměrné tápání člověka dnešní doby vychází z Rahnerova přesvědčení.

Opravené vydání autorova základního filosofického díla. První svazek obsahuje kritiku Platóna, druhý kritiku Hegela a Marxe.

Florida Cevoli, statečná klariska-kapucínka z kláštera v Cittá di Castello, v němž se stala šiřitelkou teologického odkazu mystičky Veroniky Giuliani, příkladně ukazuje na umění diskrétního snášení tíživé nemoci. Životopis světice.

Publikace zkoumá složité vztahy mezi jednotlivými náboženskými, jazykovými a ideovými směry, které jednak stály proti sobě, jednak se prolínaly v raném českém literárním humanismu.

Přesvědčivě dokládá, že etika ve vztahu k přírodě je celým komplexem problémů, které zřejmě nelze vyřešit přijetím jediného přístupu.