Florida Cevoli, statečná klariska-kapucínka z kláštera v Cittá di Castello, v němž se stala šiřitelkou teologického odkazu mystičky Veroniky Giuliani, příkladně ukazuje na umění diskrétního snášení tíživé nemoci. Životopis světice.
Publikace zkoumá složité vztahy mezi jednotlivými náboženskými, jazykovými a ideovými směry, které jednak stály proti sobě, jednak se prolínaly v raném českém literárním humanismu.
Autor- německý filozof a fenomenolog - rozvinul ve svém díle mj. alternativní podobu fenomenologie světa. Podařilo se mu podat jednu z nejcitlivějších interpretací Nietzschova myšlení na německé půdě.
Duchovní věda se vine jako Ariadnina nit celým vývojem lidstva. V šerém dávnověku lidstva je v podobě mysterijního zasvěcení předávána v mystériích starověku, jindy je předávána lidstvu v podobě rosekruciánství. Jindy má zase podobu tzv. duchovní vědy.
Předkládaný soubor textů se týká ústředních témat politické filosofie: spravedlnosti, svobody a rovnosti, povahy a významu liberalismu, tolerance, moci a strachu z ní, demokracie či samotné povahy politické filosofie.
Kniha jednoho z nejvýznamnějších kritických teoretiků současné do by
Axela Honnetha překládá rozbory zásadních pojmů a autorů Frankfurtské
školy od jejího založení až po současnost. Práce je důležitým příspěvkem
k sociální kritice společnosti.
T. G. Masaryk je všeobecně uznáván jako politik a státník, avšak jako filosof je považován za prakticky zaměřeného eklektika. Tato kniha ukazuje významné aspekty Masarykovy teoretické filosofie.
Fenomenologie tělesnosti obsahuje třináct studií českých a slovenských autorů mladší generace, kteří reflektují a rozvíjejí především fenomenologické příspěvky k filosofii tělesnosti.
Profesor Karel Kosík (1926-2003) byl jedním z nejvýznamnějších českých filosofů. Myšlenkový odkaz Karla Kosíka zůstává stále živý a jeho sociální kritika je dnes opět aktuální. Soubor šestnácti odborných i vzpomínkových příspěvků.
Příspěvky českých a polských medievistů, jež tvoří 13. svazek sborníku Colloquia medieaevalia Pragensia, jsou věnovány problematice reprezentace panovnické vlády ve středověkých Čechách a Polsku.
Kniha se zabývá výkladem jednoho z nejpronikavějších filosofů dvacátého století, Ernsta Cassirera, o tom, co jsou to dějiny a proč mají takový význam pro moderního člověka.
Odborné a zároveň čtivé načrtnutí životních osudů a postojů
dvaceti tří vlivných myslitelů přibližující jejich abnormální myšlení, s
nimiž formovali současnou kulturu smrti.
Pro francouzského filozofa A. Glucksmanna není fenomén nenávisti pouhou metaforou sociálního jednání. Nenávist nelze sociologicky či kulturně "odvysvětlit", protože je faktem psychologickým a antropologickým.
Soubor dvaceti osmi esejů, které představují sondu do duchovně vyčerpané každodennosti současného západního člověka, do nejrůznějších způsobů "zapomenutí na bytí", na posvátné v lidském životě.
