T. G. Masaryk je všeobecně uznáván jako politik a státník, avšak jako filosof je považován za prakticky zaměřeného eklektika. Tato kniha ukazuje významné aspekty Masarykovy teoretické filosofie.
Profesor Karel Kosík (1926-2003) byl jedním z nejvýznamnějších českých filosofů. Myšlenkový odkaz Karla Kosíka zůstává stále živý a jeho sociální kritika je dnes opět aktuální. Soubor šestnácti odborných i vzpomínkových příspěvků.
Fenomenologie tělesnosti obsahuje třináct studií českých a slovenských autorů mladší generace, kteří reflektují a rozvíjejí především fenomenologické příspěvky k filosofii tělesnosti.
Příspěvky českých a polských medievistů, jež tvoří 13. svazek sborníku Colloquia medieaevalia Pragensia, jsou věnovány problematice reprezentace panovnické vlády ve středověkých Čechách a Polsku.
Kniha se zabývá výkladem jednoho z nejpronikavějších filosofů dvacátého století, Ernsta Cassirera, o tom, co jsou to dějiny a proč mají takový význam pro moderního člověka.
Odborné a zároveň čtivé načrtnutí životních osudů a postojů
dvaceti tří vlivných myslitelů přibližující jejich abnormální myšlení, s
nimiž formovali současnou kulturu smrti.
Pro francouzského filozofa A. Glucksmanna není fenomén nenávisti pouhou metaforou sociálního jednání. Nenávist nelze sociologicky či kulturně "odvysvětlit", protože je faktem psychologickým a antropologickým.
Soubor dvaceti osmi esejů, které představují sondu do duchovně vyčerpané každodennosti současného západního člověka, do nejrůznějších způsobů "zapomenutí na bytí", na posvátné v lidském životě.
Obhajoba Eckhartových myšlenek odsouzených papežskou bulou z roku 1329. Filosoficky přesný rozbor ústředních Eckhartových témat, jako je rození Božího Syna v duši, zbožštení člověka či jeho sjednocení s Bohem v "základu duše".
Další z „esejů“ z Rozpravy o metodě, v němž Descartes předvádí svou metodu na nauce o světle, zvláště pak na objevu zákonu lomu světla a jeho důsledcích. Francouzko-česky, s původními obrázky a závěrečným komentářem překladatele.
Jedná se o první verzi úvodu do kritiky soudnosti z r. 1790. Autor se v ní opírá o analýzu soudnosti a odhaluje její specifický apriorní normativ, jenž identifikuje v principu účelnosti.
Čtenáři předkládaná publikace představuje v česko-slovenském kulturním prostoru první monografické zpracování základních metafyzických otázek jednoho z hlavních představitelů této epochy, španělského teologa, filozofa a právníka Františka Suáreze.
Chan-fej-c’ patří k nejobjemnějším dílům staročínského písemnictví a přestavuje kompozičně i slohově vybroušenou summu legistické nauky, která zejména v závěrečném období starověku v Číně převládla .
Svazek poskytne pramenný základ pro úplnější poznání díla našeho předního interpreta Komenského, pro dějiny filosofie a literatury i pro politické dějiny 20. století.
Dlouhodobý spor o dějiny, minulost, instituci paměti národa nebo ústav
zkoumající povahu totalitních režimů zakrývá skutečnost, že jeho jádrem je
filosofické pojetí času. Tato esej vznikla paralelně s občanskými aktivitami
autora v roce 2010.
