filosofie

Kniha je studií ke Kantově teorii krásna, která je zde představena jako významný předěl ve vývoji estetiky. Autor poukazuje také na vnitřní souvislost Kantovy teorie krásna s jeho teorií poznání.

Časopis pro filosofii a theologii.

Jedna z nejdůležitějších knih evropské tradice politické filosofie. Český překlad Milana Mráze v zrcadlovém řecko-českém vydání, opatřený úvodní studií a poznámkami.

Studie znalkyně a překladatelky spisů dánského myslitele pojednává především o jeho místě v dějinách křesťanské spirituality.

Jedinečná duchovní autobiografie velkého myslitele a potulného dervíše.

Ústředním tématem, které význmaný německý filosof Jakob Böhme (1575–1624) rozvíjí pozoruhodně novým způsobem, zůstává v celém jeho díle problém zla a s ním související otázka svobody.

Dílo je přehledným a hodnotným úvodem do filosofie vědy, nepostradatelným pro vysokoškolské studenty, vědecké pracovníky i všechny zájemce o současnou filosofii.

Stěžejní, stejnojmenná esej je strhujícím pokusem o popis živé skutečnosti tak, jak povstává a primárně se nám zjevuje: v živlech.

První český překlad raného spisu holandského myslitele 17. století B. Spinozy, který představuje zajímavý výklad v té době vlivné karteziánské filosofie. Autor formuluje svá první filosofická východiska pro výstavbu eticko-ontologické soustavy.

Kniha probírá chronologicky jednotlivá období klasické řecké a římské filozofie. Od předsokratiků - zakladatele řecké filozofie Thalese a pythagorejskou školu, stoiky - přes Platona a Aristotela, po starověký Řím.

Rozbor morální krize současnosti, odmítnutí étosu moderního a modernistického světa včetně liberálního individualismu, marxismu a stalinismu.

Sborník soustřeďuje čtyři původní a tři přeložené práce s úmyslem zmapovat základní problémové oblasti analýzy modálního diskurzu.

Spis jednoho z nejvýznamnějších představitelů současné evropské medievistiky. Studie se soustřeďuje na debatu o chápání moudrosti, začínající na sklonku 13. století.

Fenomenologicky orientovaná práce z oboru filosofie politiky, která chápe politický život konkrétního společenství jako proces, v jehož průběhu dané společenství organizuje hospodaření se všemi svými silami i zdroji, duchovními i hmotnými.

Poslední Kierkegaardovo dílo, vydávané autorem časopisecky v roce 1855, je jeho nejvášnivější polemikou o významu a podobě tehdejšího křesťanství.

Kniha známého britského filozofa do značné míry rozvíjí provokativní témata, která autor již stručně představil ve své předchozí knize Průvodce inteligentního člověka po moderní kultuře.

Němečtí filosofové R. Spaemann a R. Loew v základním interdisciplinárním díle podávají přehled dějin teleologického myšlení od antiky do současnosti a osvětluje odmítání teleologických jevů v novověké přírodní vědě.

Řecko-české vydání souboru devíti homilií, v nichž jejich autor, kappadocký theolog Basil z Caesareje, podává výklad starozákonního vyprávění o stvoření světa, obsaženého v první kapitole knihy Genesis.

Kniha zahrnuje první český překlad spisu „O nebytí čili O fysis“ ve variantě MXG a dále řecký originál; její hlavní náplní je však podrobný komentář tohoto spisu a interpretace ojedinělého a neprávem opomíjeného filosofického díla Gorgii z Leontín.

Výběr otázek z Teologické sumy.