judaismus

Rabín Jonathan Sacks předkládá čtenářům své úvahy nad knihou Numeri, zabývá se problémy současnosti na pozadí starozákonních textů a naopak vysvětluje biblické texty na příkladech z dnešního světa

Co pro nás dnes znamená přikázání „světit den odpočinku“? Není to jen fráze z jiného věku? Walter Brueggemann ukazuje, že právě v době nepřetržitého provozu, tlaku na výkon a všeobecného vyčerpání má šabat nečekanou sílu.

Přehled rozmanitých forem náboženského života Židů.

Biblická kniha Job ve dvojjazyčné verzi s Rašiho komentářem a v překladu rabína Karola Efraima Sidona.

Výběr z 4 600 dětských kreseb a řady básní z Terezína, které jsou ve sbírkách Židovského muzea v Praze. Předmluva J. Weil, doslov A. Franková.

Vychází Židovská ročenka 2024/2025 – 5785 a jako vždy obsahuje výběr z textů českých i zahraničních autorů.

Monografie o židovské modlitbě za stát a jeho představitele pojednává o jednom z vůbec nejpozoruhodnějších textů židovské bohoslužby.

Přijměte pozvání do pozoruhodného světa rabínů, kteří spolu diskutují napříč staletími s cílem předat židovskou tradici dalším generacím tak, aby byla relevantní pro svět, v němž žijeme.

Původní jmenný a věcný rejstřík ke Ginzbergovým Legendám Židů (Legends of the Jews) sestavil rabi Benjamin (Boaz) Cohen a publikoval jej – s velkým časovým odstupem od vydání samotného díla – až v roce 1938.

Lord Jonathan Sacks (1948–2020) byl světově proslulý rabín, filozof, spisovatel a náboženská i morální autorita.

Vše o židovském svátku Pesach pro děti i dospělé zábavnou komiksovou formou.

Tato monografie záměrně odsouvá na okraj prvoplánové interpretace absolutní boží vlády a zaměřuje se na méně zkoumané aspekty pozemské, tedy společenské, náboženské a politické moci, jak je vidí pisatelé a čtenáři Hebrejské bible a ústní Tóry.

Na sklonku března vychází Židovská ročenka 5784 (2023/24), která přináší jedenáct textů židovských autorů či pojednání na židovská témata české i cizojazyčné provenience.

Čtyři eseje, obsažené v tomto útlém svazku, nasal Martin Buber již kolem roku 1907 jako úvod ke své "Baalšemově legendě".

Proč Židé pokládají na hroby kamínky a ne květiny? Proč má ukazovátko na Tóru tvar lidské ruky? Proč podle židovské tradice dosahuje chlapec náboženské dospělosti ve třinácti letech a dívka ve dvanácti?

Neortodoxní zpověď o všem, co vás na židovství zajímá.

Významný židovský myslitel 20. století ve své drobné, ale duchovně nesmírně podnětné knize poukazuje na podstatný rys moderního člověka – jeho neschopnost vnímat božskou dimenzi času jak ve dnech všedních, tak především ve dni odpočinku.

Kolektivní monografie autorů z Filozofické fakulty UK pojednává o Wagnerově nechvalně proslulém spisu Židovství v hudbě a obecněji o sociálně-politických aspektech provozování Wagnerových oper.

Jde o první ucelenou sbírku vyprávění v židovské středověké literatuře vůbec, a zároveň o první sbírku, u níž známe jméno autora a čas sepsání.

David Oppenheim (1664–1736), vrchní pražský rabín na počátku 18. století, vybudoval jedinečnou sbírku židovských knih a rukopisů, které se všechny dochovaly a jsou uloženy v Bodleian Library v Oxfordu.