Kabala a pražská judaika přináší výbor z obtížně dostupných textů prof. Vladimíra Sadka (1932–2008), význačné osobnosti české judaistiky a hebraistiky.
Židovská ročenka pro rok 5779 (2018/2019) přináší texty dvanácti autorů, domácích i zahraničních. V úvodu je otištěna kapitola z knihy Svět modliteb známého a respektovaného učence, rabína Elie Munka, nazvaná Hodiny modlitby a jejich význam.
Jedná se o první zpřístupnění archiválie takového typu v češtině, které je tím významnější, že čtenáře zavádí do období pro židovské obyvatelstvo přelomového.
Kniha proslulého židovského filosofa Martina Bubera (1878–1965) Příběhy rabiho Nachmana vyšla poprvé v r. 1906. Jde o výběr výroků a tvůrčí převyprávění části příběhů z původní textové sbírky Sipurej ma‘asijot, tradující výroky, příběhy a pohádky.
Jméno autora knihy rabiho Aryeh Kaplana není českému čtenáři neznámé. Po titulech Meditace a kabala, Sefer jecira a Kniha Bahir vychází i překlad dalšího jeho stěžejního díla: Meditace a Bible.
Klasická oborová prace, již ocení nejen odborníci – hebraisté, religionisté či historici filosofie; jelikož autor vykládá látku systematicky, přehledně a čtivě, dílo je přístupno i širší kulturní čtenářské obci.
Kniha amerického badatele v oblasti židovských dějin a náboženství, nyní již emeritního profesora Davida J. Halperina ze Severokarolínské univerzity v Chapel Hill, zavede čtenáře do židovského výkladu vybraných kapitol z Ezechielova proroctví.
Život současných židovských společenství ve fotografiích se slovním doprovodem judaisty Daniela Soukupa a s předmluvou Leo Pavláta a doslovem Karola Sidona.
Jeden židovský aforismus nám říká, že člověk ukazuje svůj charakter třemi způsoby: svým talířem (tedy svou chutí k jídlu), svou kapsou (tedy svým vztahem k penězům) a svou zlostí.
Kniha komentářů rav Jigala Ariela k biblické knize Ester. Publikace se skládá ze dvou hlavních části – česko-hebrejské bilingvy svitku Ester (v překladu rabína Karola E. Sidona) a komentáře rav Jigala Ariela (v překladu Jana Diveckého).
Na formování pojetí mesiáše a vykoupení v judaismu se podle G. Scholema (1897–1982) podílely zejména restorativní a utopické proudy, které dále přetvářely staré dědictví apokalyptiky.
