Jeden židovský aforismus nám říká, že člověk ukazuje svůj charakter třemi způsoby: svým talířem (tedy svou chutí k jídlu), svou kapsou (tedy svým vztahem k penězům) a svou zlostí.
Kniha komentářů rav Jigala Ariela k biblické knize Ester. Publikace se skládá ze dvou hlavních části – česko-hebrejské bilingvy svitku Ester (v překladu rabína Karola E. Sidona) a komentáře rav Jigala Ariela (v překladu Jana Diveckého).
Na formování pojetí mesiáše a vykoupení v judaismu se podle G. Scholema (1897–1982) podílely zejména restorativní a utopické proudy, které dále přetvářely staré dědictví apokalyptiky.
Rozsáhlá práce věhlasného švýcarského teologa a polyhistora Hanse Künga je věnována židovskému náboženství v proměnách tří tisíciletí: od Abrahama až do roku prvního vydání knihy, tj. do roku 1991 po válce v Zálivu.
V knize Bible, kterou četl Ježíš si autor klade zásadní otázku, zda starozákonní literatura - pro svou syrovost - stojí vůbec za přečtení. Jedním dechem nabízí odpověď - svou nekonvenční interpretaci knih Starého zákona.
Autor, který nechtěl své čtenáře jen poučit, ale také pobavit, zaujme svižným a poutavým stylem a občas i téměř senzačním obsahem. Ratolest Davidova nebyla v úplnosti dosud nikdy přeložena.
Příběhy a legendy ze života zbožných chasidů a rabína Jisachara Dov Rokeacha ve výhodní Haliči upoutají prazvláštními figurami věřících i zázračných rabínů z doby před 1. světovou válkou, které Jiří Langer v Belzu poznal.
Jidiš, dnes už téměř zaniklý jazyk východoevropských chasidských štetlů, zanechal v dnešní češtině jen malou stopu: chucpe, mišpoche, košer a možná i čurbes, kibic, ksindl. Proč tedy otevírat takovou příručku? – A proč ne? odpověděl by Leo Rosten.
Kniha, jejíž název je inspirován závěrečným veršem
81. žalmu, seznamuje čtenáře srozumitelnou formou
se židovským mysticismem a na konkrétních
příkladech dokládá, jak jej lze aplikovat i v každodenním
životě.
Židovský bestiář amerického malíře, ilustrátora a spisovatele Marka Podwala navazuje na dlouhou tradici, která začíná již vyprávěním o prvních zvířatech v Bibli.
Už víc než sto let přináší rok co rok Židovská ročenka povídky, verše i eseje židovských spisovatelů či texty na židovská témata. V roce 5776 (neboli 2015/2016) v ní najdete práce dvanácti autorů.
Gershom Scholem se v knize zamýšlí nad tím, nakolik lze některé prvky židovské mystiky formativního období judaismu nazvat „gnostickými“ a nad jejich styčnými body i rozdíly ve srovnání s řeckou, křesťanskou či mandejskou gnostickou tradicí.
Shrnutí nejnovějšího stavu starozákonního bádání v přehledné příručce, která poslouží jak při příležitostném použití, tak zvláště při soustavnějším čtení a studiu.
Autor nabízí nový pohled na nejkontroverznější a nejzáhadnější práci Sigmunda Freuda, jedinou z jeho knih s židovskou tematikou: Muž Mojžíš a monoteistické náboženství.