křesťanství

Opožděný sborník k šedesátinám historika Petera Morého. Církevní dějiny od poloviny 20. století po současnost v českých i mezinárodních kontextech v souvislosti s problematikou lidských práv.

PROTESTANT – nezávislý evangelický měsíčník.

Bibliodrama – na rozdíl od odborného vědeckého výkladu Bible (exegeze) – představuje takový přístup k Písmu, který se snaží o jeho pochopení jako aktuální zvěsti pro náš život.

Vzhledem k tomu, že od vydání staršího Literárního a teologického úvodu do Nového zákona (Vyšehrad 1993) vstoupila biblistika v metodologii i výsledcích jednotlivých exegetických projektů do nové etapy, zpracoval prof. Petr Pokorný látku zcela nově.

V modlitbě stále znovu opakujeme prosbu Ježíšových učedníků: „Pane, nauč nás modlit se.“ Stejně jako apoštolům Ježíš celé církvi dává modlitbu Otčenáš. Nesytí duši spousta vědomostí, ale vnitřní procítění a zakoušení pravdy.

Druhá kniha populárních Hovorů s Bohem je psána formou „veřejného dialogu“, který je určen všem, kdo přemýšlejí o své duchovní cestě v kontextu moderní doby.

Farář Petr Vaďura na základě literárních, divadelních či filmových příběhů otevírá témata, která jsou aktuální pro nás v dnešním světě.

Jemná a hluboká knížka provází děti jedním z nejdůležitějších okamžiků jejich duchovní cesty – setkáním s Ježíšem v Eucharistii. Pomáhá jim nejen uchovat vzpomínky na den prvního svatého přijímání, ale především růst v osobním přátelství s Bohem.

První svazek čtyřsvazkového díla je zaměřen na historii pěti nejstarších cisterciáckých klášterů na území Čech: Sedlce, Plas, Pomuku, Hradiště nad Jizerou a Oseka.

This volume provides an insight into the world of the Carolingian monks and clerics who created the fascinating liturgical organism known as the Liturgy of the Hours.

PROTESTANT – nezávislý evangelický měsíčník.

Koncem roku 1953 zněla veřejně zpráva: Synod se usnáší, aby možnost ordinace v církvi Českobratrské evangelické byla přiznána řádně připraveným mužům i ženám.

Po úvodním textu Zvonimíra Šorma rozmlouvají o svém dětství na faře a lecčems, co v této souvislosti vychází na světlo paměti, Tomáš Růžička, Kateřina a Pavel Dvořáčkovi, Marta Kovářová, Michael Otřísal, Dorothea Zlatohlávková,...

Vychází v péči editorek Romany Čunderlíkové a Markéty Slámové, které připravily příručku opět tematicky: „Život věřícího uprostřed vztahů jsme se rozhodly ukázat na 24 tématech, která charakterizují různé způsoby, jak se vztahovat.“

Kniha přináší nejprve dva výmluvné životní příběhy z doby rekatolizace v průběhu 18. století a poté několikero vyprávění ze života potomků českých exulantů, našich současníků – reemigrantů, jejichž předkové museli pro své svědomí opustit české země.

Příspěvky v čísle pro rok 2025 se věnují otázce vzdělání – především v církvi.

Evangelický kalendář 2024 připravil farář Jan Lavický a pojal jej „jako příběh o tom, jak se evangelická církev po sametové revoluci vydala tam, kde v předchozích dekádách nebyla vítaným hostem – do veřejného prostoru“.

Tématem je kaplanství – v nemocnici, ve vězení a v armádě.

Rozhovory i osobité příspěvky spojené s tématem, historií, vývojem i působením Českobratrské církve evangelické (ČCE). Otázky se týkaly víry, pozitivních i negativních pocitů z ČCE, či toho, co by se mělo vrátit, jaká je budoucnost církve atp.