osobnosti náboženství a myšlení

Druhým svazkem edice Skautské deníky jsou táborové deníky skauta Jiřího Wolkera z let 1916 a 1917. Této publikaci vyšly oba deníky pohromadě, navíc doplněné o další soudobé texty - dopisy, kresby a fotografie.

Vyprávěním slavného romanopisce před námi jakoby ožívá Kateřina ze Sieny (1347–1380), jedna z nejpozoruhodnějších žen dějin církve.

Tato kniha, jejíž autorkou je žena, vstupuje po špičkách do „ženského světa“ Karola Wojtyły a odhaluje tvář muže, jenž v sobě vždy dokázal rozvíjet intenzivní a neskrývanou pozornost k druhé půlce lidstva, ale i k „druhé půlce nebe“.

Po otevření knihy na nás Václav Břicháček již z prvních stránek promlouvá tak, jak jsme ho znali, poutavě vypráví o svém životě, chronologicky řadí vzpomínky na životní události (osobní, profesní i výchovné), významné osoby.

Monografie nabízí zevrubné seznámení s životem Josefa Zvěřiny v letech 1913–1967, předkládá celoživotní bibliografii jeho publikovaných prací (včetně samizdatu) a rukopisných, resp. strojopisných materiálů.

Životopis teologa Dietricha Bonhoeffera (1906–1945) přibližuje jeho zápas o porozumění evangeliu, sobě, druhým a vlastnímu místu ve světě.

Dramatický příběh rumunského pastora v komunistickém žaláři.

Text se zabývá prózou dvou současných francouzských autorů.
V jejich dílech je zajímavým způsobem zpracován pohled na společensko-ekonomické změny, kterými prošla Francie během dvacátého století.

S nástupem analytické filosofie koncem 19. století sílil problém vztahu mezi jazykem a světem. Někteří analytičtí filosofové otázku, co je skutečné, odsouvali do pozadí ve prospěch otázky, jak používáme jazyk.

Svatý Maxmilián Kolbe (1894-1941) byl katolický kněz a řeholník, zakladatel dvou klášterů a tiskáren v Polsku a Japonsku, misionář a nakonec i mučedník. V roce 1941 byl uvězněn v koncentračním táboře v Osvětimi.

Výběr z duchovních promluv plzeňské unitářské kazatelky a někdejší pedagožky Západočeské univerzity. Tato kniha může být inspirací každému, kdo se na své životní cestě odmítá nechat svazovat dogmaty.

Kniha nabízí posilu v našich zkouškách, ale také nás zve k tomu, abychom se vážně zabývali otázkou, co zde jednou zůstane po nás. Jde o četbu oslovující, hutnou, místy až dojemnou.

Španělský filozof Manuel García Morente (1886–1942) byl od roku 1912 profesorem etiky na madridské Universidad Central a roku 1930 podtajemníkem na ministerstvu osvěty v Berenguerově vládě.

Autor nás ve svých ojedinělých vzpomínkách seznamuje se ztracenou kulturou tradičního Tibetu.

Předložená monografie je věnována velké biskupské osobnosti – Josefu Hlouchovi.

Na rozdíl od Goetha, všeobecně známého literárního klasika, geniálního básníka a spisovatele, nám tu R. Steiner předkládá téměř neznámého Goetha myslitele a badatele, Goetha praktického vědce, ku škodě filosofie a metodiky vědy zcela přehlíženého.

Kniha Pohledy ze skutečného světa představuje soubor přednášek Georgije Ivanoviče Gurdžijeva pronesených k jeho žákům.

Kdo je papež František? – Syn italských přistěhovalců do Argentiny, k jehož rysům vždy patřila pokora a starost o ty nejchudší. V knize se dočteme o jeho rodině, jak to bylo s jeho studiem chemie, proč se musel naučit vařit i mnohé další zajímavosti.

Kniha uvádí problematiku vztahu jazyka a totalitarismu představením myšlení klíčových myslitelů v předmětné oblasti, především Hannah Arendtové, Carla Joachima Friedricha, Zbigniewa Brzezinského, Juana Josého Linze a Raymonda Arona.