Velká bída nutí mnohé rodiny v Nepálu, aby své dcery prodávaly jako takzvané kamalarí neboli těžce pracující ženy. Dětství a mládí pak tráví jako majetek bohatých rodin, kde musí tvrdě pracovat.
Poutavě psaná životopisná monografie o Zdeňku Nejedlém (1878–1962) těží z autorova více než dvacetiletého výzkumu a je první velkou a komplexní analýzou této kontroverzní postavy moderní české historie.
Kniha zahrnuje rozhovor s klasikem světové kinematografie Ermannem Olmim vedených Charliem Owensem.
Další část knihy tvoří původní rozhovor, který v režisérově domově v severoitalském Asiagu vedl filmový historik Petr Slinták.
Kniha, která svého čtenáře neinformuje jen o uměnovědných či architektonických detailech pražských, respektive českých rodinných domů, chcete-li vil, nýbrž především o jejich osudech ve srozumitelném kontextu.
Výběr textů předních architektů, urbanistů, sociologů i právníků se pokouší postihnout dvojznačnost veřejného prostoru jako prostoru fyzického i sociálního a zároveň poukázat na rozdílné hodnotící postoje.
Řecká tragická poezie je bytostně politická, neboť život v polis i jeho inverze je ústředním tématem tragického dramatu. V této knize si proto autor klade za cíl pojednat o politických aspektech athénského tragického divadla a odpovědět na několik otázek.
Pojďte se s námi naučit paličkování od začátku, krok za krokem, od výroby herdule
přes navíjení paliček, vázání tkalcovského uzlu, základní techniky až po první vlastní
výrobky.
Další z řady úspěšných turistických průvodců vás zavede do Číny, která patří k největším zemím na světě a kde žije více než dvacetina světové populace.
V knize si autor klade za cíl umožnit čtenářům hlubší a širší porozumění polyfonii jako způsobu hudebního myšlení a vyjadřování, které vykrystalizovalo v několikasetletém vývoji evropské hudební kultury.
Monografie sleduje život a dílo českého scénografa a architekta Josefa Svobody (1920-2002) od prvních amatérských pokusů v rodném městě Čáslavi až po poslední inscenaci v roce 2002.
Publikace představuje a shrnuje dílo sochaře Zdeňka J. Preclíka (*1949). Vedle Vladimíra a Mojmíra Preclíka jde o posledního z trojice českých sochařů nesoucích toto známé umělecké příjmení.