poezie

Alegorický veršovaný příběh o vlaku, který ráno vyjíždí ze stanice a zastaví se až pozdě v noci.

Hurvínkova poučení o tom, proč nosit roušku od ouška až k oušku, že neposedný vir může být na tyči v autobuse i u cizího kluka v puse a že je třeba mýt si ruce nejen když přijdeš zvenku, ale i když jsi hladil svoji fenku.

Sbírky Víta Slívy, zejména z poslední doby, jsou si v mnohém podobné, a přesto v každé z nich je něco navíc.

Psychedelický básnicko-prozaický popis cesty krajinou duše, vzpomínek i současnosti.

Tato má, již Pátá sbírka veršů, obsahuje texty z období září 2019 – březen 2020. Vznikly tak říkajíc mimoděk, bez prvotní ambice, že něčeho dosáhnou. Vzdáte-li se očekávání, nemůžete být ani zklamaní.

Erotické básně od „Jahodového básníka“ Františka Tylšara.

Za co přesně se autor omlouvá? Za svoji životní bezradnost, kterou umí prodat jako nikdo jiný? Brilantní smysl pro rytmus? Nebo za to, že vás urazil? Že vám přebral holku? Že na rozdíl od vás ví, co je to aliterace?

Mauzoleum patří k ústředním a ojedinělým dílům německé poezie. Třicet sedm Enzensbergerových balad pojednává o rozporuplnosti pokroku, o procesu trvajícím celá staletí, jehož významné, tragické, komické i absurdní problémy na nás dopadají dodnes.

Básnická kniha autora nominovaného na cenu Magnesia Litera, obsahuje dva samostatné soubory „XXX“ a „Jezero“.

Tato básnická sbírka obsahující třicet básní, které se zaměřují na témata velice blízká autorově srdci. Autor se v nich snaží uchopitelnou formou předat své zkušenosti, ze spousty aspektů lidského života.

Druhá sbírka básníka Tomáše Jirgla který je členem Literárního klubu Pegas Mělník.

Dvojjazyčný výbor z díla předního irského básníka. Básně Bernarda O’Donoghua (* 1945), jsou balady nebo jejich torza působící jako „archeologické nálezy.“

Kniha obsahuje 64 veršů a 3 povídky. Žánrově je to knížka k odpočinku, k úsměvnému zamyšlení - jemně morálně a společensky podmalovaná poesie pro všechny věkové skupiny bez rozdílu pohlaví.

Po dopsání sbírky „Proměny“ měl Erik Dominik Novák stále neodbytný pocit, že nebylo řečeno vše, a tak se hned po dvou týdnech pustil do sbírky nové.

Druhá básnická sbírka Pavly Táboříkové Mých 27 vrásek, vystupující pod značkou PayaNoia, vychází čtyři roky po debutu Jsem tu ráda.

Básnická sbírka, v nich autor zaměňuje balady s romancemi tak, že mnohdy vyznívají opačně.

Kniha devadesáti krátkých filozoficko-básnických reflexí s vědomým humanistickým a v závěru i idealistickým a pacifistickým patosem. Autorem textu i ilustrací je známý básník a spisovatel Michal Černík.

Květen není původní báseň, ale žánrový experiment založený na mezitextovém navazování.

Ošatka lidového humoru pro potěchu duše. Že už dnes nevzniká lidová poezie? Nesmysl! Žije pořád, jen za ní musíte sestoupit do suterénu mezi ochlasty, flamendry, zpustlíky, necudy, dlaždiče, ulejváky, prďochy, pobudy, hajzldědky a jiné citlivé duše.